Příroda v areálu > Ptáci > Labuť velká
S příchodem zimních měsíců a postupujícím zamrzáním okolních rybníků a línějších úseků řeky se na úsek Sázavy pod jezem vedle naší školy nastěhuje nejen početná parta kachen divokých, ale většinou i párek našich největších vrubozobých ptáků – labutí velkých. Doufají, že zdejší úsek zůstane volnou vodou, na které si najdou sem tam něco k snědku, a také doufají v pomoc lidí, že když bude nejhůř, také vypomohou něčím do zobáku. Podobná shromaždiště vodního ptactva se na řekách ve městech začala vytvářet v polovině minulého století a zvykla si na ně nejen ptačí komunita, ale brzy i obyvatelé měst, kteří zimní přikrmování přijali jako příjemné zpestření nevlídné zimy.
Skupina labutí velkých na rybníku v Jeřišně, 15. 12. 2016
Labuť velká dosahuje opravdu úctyhodných rozměrů. Její tělo měří od zobáku až po špici ocasu i 160 cm, váží až 13 kg a v rozpětí křídel dosahuje úctyhodných 240 centimetrů. Labuť velkou pozná snad každý – její jedinečná silueta s často esovitě prohnutým krkem a obloukovitě pozvednutými křídly je symbolem elegance a noblesy. Od ostatních vzácnějších druhů labutí se pozná bezpečně podle sytě oranžového zobáku s černým “nehtem“ na špici a černou kresbou a černým hrbolem u kořene zobáku. Zmíněný hrbol je u samců v době páření výrazně zvětšený a je tak rozlišovacím znakem mezi pohlavími.
Párek labutí velkých ve Světlé nad Sázavou, 1. 2. 2017
Labutě tvoří páry, které trvají často po celý život a i mimo období hnízdění jsou si věrné. Na zimovištích jsou poměrně krotké a snášenlivé, v období hnízdění si však nekompromisně hájí své hnízdní teritorium a vetřelce zastrašují zdviženými křídly a výrazným syčením. Pokud to nepomůže, dochází i k bitkám, při kterých teče krev.
Hnízdo staví na březích rybníků, jezer i klidných vodních toků, pokud jsou zarostlé rákosím či jinou pobřežní vegetací. Z naškubaných rostlin si budují vyšší pahorek, na který samička naklade 5 – 7 jedenáct centimetrů dlouhých vajec a následujících 35 dní je zahřívá. Sameček ji přitom bedlivě střeží a při vyrušení na každého (včetně člověka) agresivně zaútočí. Mláďata mají na rozdíl od rodičů peří šedohnědé, bílý kabát získají až následující léto, nebo svou druhou zimu. Pohlavně dospějí až ve věku 4 let.
Dospělec a vzrostlé mládě labutě velké, Jeřišno 15. 12. 2016
Labuť velká je jeden z našich největších létajících ptáků. Chce-li vzlétnout, rozebíhá se po hladině a mohutně mává křídly, za letu potom křídla hlasitě sviští.
Labuť je býložravá – rostliny konzumuje jednak při pastvě na březích vod, občas se dokonce vydává i na pole nebo louky, zbytek obstarává na vodě, kde zobákem škube rostliny pod hladinou. Buď přitom ponoří jen hlavu s krkem, popř. celou přední polovinu těla a tzv. při tom „panáčkuje“ s ocasem a zadníma nohama trčícíma z vody.
V zimě je často lidé na shromaždištích přikrmují pečivem – nemělo by však být čerstvé a rozhodně nesmí být plesnivé. Navíc je třeba jim pečivo nalámat a házet do vody, aby se stihlo rozmočit, než si ho slupnou. Nemají totiž zuby a tvrdé pečivo jim může rozdrásat trávicí trubici a způsobit značné zdravotní komplikace. Vitamínovou bombou pak pro ně může být nastrouhaná krmná řepa namíchaná se šrotem, nebo vařené brambory ve slupce taktéž míchané se šrotem.
Párek labutí u řepo-šrotové přesnídávky, kterou jsme jim namíchali při výukovém programu Jak vám chutná opeřenci, aneb Co dáš ptá(č)ku do zobá(č)ku dne 1. 2. 2017 spolu se žáky 7.b ZŠ Komenského.
Takto se labutě vrhli na podobnou směs 14. 2. 2017 za asistence dětí z MŠ Lánecká.
Odhaduje se, že labuť byla původně běžným druhem prakticky v celé Evropě. Lovci a sběrači vajec však tento druh prakticky vyhubili. Přežila nejspíš pouze v liduprázdných močálech na severovýchodě Evropy. V posledních stoletích začali lidé tyto ptáky vysazovat jako rarity do zámeckých parků a obor a labutě se potom opět zvolna rozšířily i do volné přírody. Stalo se tak po druhé světové válce. V roce 1966 hnízdilo v ČR pouze 56 párů těchto nádherných opeřenců, na konci osmdesátých let to bylo už 600 – 700 párů. To byly maximální hodnoty, než se nasytilo prostředí, od té doby již počet hnízdících párů klesá. V současné době podle sčítání vodního ptactva hnízdí v ČR 440 – 500 párů [1] a jeden z nich i někde poblíž Světlé nad Sázavou – možná na Kamenné Troubě. Východní populace labutí jsou tažné, populace z mírné střední Evropy dokáží přezimovat – snad i díky vytvářením shromaždišť na nezamrzajících úsecích řek, tak jako u nás ve Světlé.
Péči o své peří věnují labutě spoustu času a dokáží přitom zaujímat neuvěřitelné pozice. Ledeč n. S. 4. 2. 2017
A ještě jedna zajímavost na závěr – labutě velké prý mají extrémní počet peří. Udává se, že jedna labuť velká má dohromady zhruba 25 000 per, z nichž více než 80% je na hlavě a krku. [2]
Citace:
- KLOUBEC, Bohuslav, Jan HORA a Karel ŠŤASTNÝ (eds). Ptáci jižních Čech. 1.vyd. České Budějovice: Jihočeský kraj, 2015, 640s. ISBN 978–80–87520–12–3.
- CHANDLER, David a Mike UNWIN. Výpravy do ptačího světa: příručka pro mladé a začínající ornitology. 1. vyd. Praha: Scientia, 2006, 128 s. ISBN 80–86960–18–8.
