KRÁSNÉ VÝHLEDY, ZÁBAVA I UČENÍ
V úterý v týdnu před vysvědčením jsme se se žáky prvního ročníku oboru sociální činnost vydali do Prahy na školní výlet. Naše první kroky nás zavedly přes Malostranské náměstí do zahrad pod Pražským hradem. Uvítal nás nádherný vstup do zahrad, do nichž se vchází kovanou bránou, chodník lemují vzrostlé neobvyklé stromy a hned na první pohled si návštěvník všimne malebných zákoutí. Kontrast k tomu vytvořila páska Policie ČR a zákaz vstupovat do jednoho z objektů, kde nedávno hořelo. Pod okny byly naházené kupky ohořelých knih, neboť šlo o sklad knih. V kombinaci se stínem tvořeným stromy, starodávnými lampami a prostředím výše popsaným jsme si připadali jak v detektivním příběhu Hercula Poirota.
Pět terasových zahrad na jižním svahu hradčanského návrší spojuje Hrad s Malou Stranou.
My vstoupili nejdříve do Ledebourské zahrady a zahrady Pálffyovské a prohlédli si i Malou Fürstenberskou zahradu a nakonec také zahradu Valdštejnskou. Tam nám to připomínalo rakouský Schönbrunn. Všechny zahrady jsou překrásné, a i když růže pomalu odkvétají, naše smysly potěšila kvetoucí levandule, stromy obsypané meruňkami, vinná réva a řada bylin, květin a stromů. Všechny zahrady jsou od roku 1992 součástí statku zapsaného na Seznamu světového dědictví UNESCO.
Svoji návštěvu jsme také spojili s oborem, který naši žáci studují. Hned na začátku dostali do dvojic úkol. Měli si představit, že jsou zřizovatelé nového sociálního zařízení. Typ i klientelu si mohli vybrat. Město jim za symbolickou cenu pronajímá vilu se vzrostlou zahradou. Úkolem bylo vymyslet, jakými způsoby by zahradu využívali pro svoje klienty. Část dvojic si vybrala domov pro seniory a část dětský domov, což je sice školské zařízení, ale i tam se sociální pracovníci uplatní. Žáci byli velmi kreativní a svoje nápady prezentovali před ostatními. Kromě relaxačních zón a pořádání různých aktivit padaly nápady na tvorbu bylinkových a zeleninových záhonků, které by si senioři mohli sami obhospodařovat. Řada z nich má ve svých původních domovech zahradu a práce v ní by je mohla těšit. Mohli by také chovat malá hospodářská zvířata nebo domácí mazlíčky, věnovat se zde rehabilitaci a pohybu vůbec nebo dokonce provozovat vlastní zahradní kavárnu. V zahradě by také mohli procvičovat svoji mysl, vzpomínat na mládí, trávit čas s ostatními spolubydlícími nebo rodinou, která je chodí navštěvovat. V zahradách dětského domova žáci nejčastěji viděli různá hřiště pro děti, bazén, relaxační zóny. Navrhovali, aby se děti o zahradu pomáhaly starat, a tak se připravovaly na život v dospělosti, kdy by si mohly na zahradničení vzpomenout a vrátit se s k němu. Dalším úkolem bylo najít příklady dobré praxe v propojení sociálního zařízení a zahrady. V České republice jich žáci našli celou řadu a třeba se některé z nich v budoucnu stane cílem naší další exkurze.
V zahradách jsme strávili celé dopoledne, následoval rozchod na oběd a potom přesun do Hloubětína na laser game. Tu jsme si moc užili všichni a domů se pak vraceli s hezkým pocitem, že jsme zažili něco krásného, něco zábavného a něco nového jsme se naučili.
Mgr. Eva Vlčková
