Exkurze k německým sousedům
V úterý 26. listopadu 2024 se uskutečnil první z jednodenních zájezdů, které tradičně pořádáme v adventním období. Naším cílem byla spolková země Sasko a první plánovanou zastávkou zámek Moritzburg. Ten je pro nás spojen s pohádkou Tři oříšky pro Popelku, bez níž si téměř nikdo neumí představit dobu Vánoc. A protože je tahle filmová pohádka oblíbená i u německých sousedů, je na zámku vždy v zimním období instalovaná výstava připomínající zmíněný film. K vidění jsou kulisy, kostýmy, fotografie a ukázky z filmu, portréty herců, to vše propojené s nápaditou vánoční výzdobou. Nadšení dívek vždy vzbudí repliky kostýmů, které je možné si obléct a zapózovat před fotoaparátem.
Dvě hodiny strávené prohlídkou interiérů i exteriéru zámku uběhly rychle a my jsme se přesunuli do nedalekého města Drážďany. Autobus nás vysadil poblíž barokního Zwingeru, ten jsme ale jen minuli a zamířili jsme na náměstí před Semperovou operou, kde jsme si připomněli něco málo z historie města. První zastávkou prohlídkové trasy byla katedrála Hofkirche, největší chrámová stavba v Sasku. Od Brühlovy terasy vzniklé na části původních hradeb, kolem Rezidenčního zámku, kde jsme mohli obdivovat proslulý Knížecí průvod, tedy nástěnný obraz z míšeňských kachlů, jsme dorazili až ke kostelu Frauenkirche. Ten je asi nejznámější dominantou města. Po náletech během druhé světové války v únoru 1945 byl kostel zničen a jeho trosky ponechány jako připomínka hrůz války. Po znovusjednocení Německa se přistoupilo k rekonstrukci kostela, která byla dokončena slavnostním znovuvysvěcením v roce 2005. Starší účastníci naší exkurze zavzpomínali na Drážďany na konci 20. století, kde nejen tento kostel, ale i další historické budovy teprve čekaly na obnovu a opravu.
Odtud jsme společně pokračovali na náměstí Altmarkt, jemuž dominuje kostel Kreuzkirche; jeho prohlídka byla už jen fakultativní a určená nadšencům pro historickou architekturu. Tady jsme si dali rozchod – někdo vyrazil za občerstvením, někdo na nákupy do vánočně vyzdobených nákupních center. Po čtvrté hodině odpoledne jsme se sešli u sochy reformátora Martina Luthera a společně se vrátili do vyhřátého autobusu. Na rozdíl od našich řidičů jsme si mohli dopřát na zpáteční cestě poklidný spánek a po osmé hodině večer už jsme byli v pořádku doma ve Světlé.
Už teď se ale můžeme těšit, že za rok si tenhle výlet zopakujeme znovu, protože mezi našimi studenty je stále velký zájem.
Autorka textu Lenka Zadinová
Foto Karolína Choutková
