PROTIKLADY V OHNI, ŽELEZE A KAMENI
Čtvrtý ročník tradičního kovářského setkání a kamenosochařského sympozia na hradě Lipnice nad Sázavou znovu spojil minulost s přítomností, řemeslnou dovednost s výtvarným cítěním a poctivou práci s radostí ze společného tvoření. Letos se vše neslo ve znamení „Protikladů“ – alespoň co se týče kovářské části, která přinesla celkem 26 soutěžních děl od 43 účastníků z celé republiky, ale i ze zahraničí.
Pod širým nebem a pod hradními zdmi vznikala během pouhých tří hodin jedinečná díla. Kováři – od zkušených mistrů přes absolventy až po studenty Akademie Světlá nad Sázavou – vkládali do železa nejen sílu a řemeslný um, ale i kus sebe. Téma „Protiklady“ bylo uchopeno různorodě: něžně i syrově, symbolicky i doslovně, tradičně i moderně. O to těžší měla porota práci při hodnocení.
V kategorii vystavovaných děl získal třetí místo Matyáš Habermann za dílo „Víko studny“, druhé místo obsadil Tomáš Popela se svou plastikou z mědi „Ryby“ a vítězem se stal Richard Rulf s celým souborem vystavovaných prací, které vynikaly výtvarnou hloubkou i technickou dokonalostí.
Díla vznikající přímo na místě v rámci soutěže demonstrovaných prací přinesla neméně silné zážitky. Třetí místo patřilo duu Jakub Ruth a Jiří Rosecký za dílo „Mezi dobrem a zlem“, druhé místo si odnesl Jakub Mahdal se „Slunovratem“ a první místo si vybojovali František Bláha, Libor Stačina a Martin Leopold s výraznou prací „Spojení protikladů“.
Zcela samostatnou, avšak neméně důležitou kapitolou bylo kamenické a kamenosochařské sympozium. Tato část akce neměla soutěžní charakter a přesto – nebo možná právě proto – v ní vynikla ryzí řemeslná poctivost a svoboda výtvarného projevu. Osm kameníků (Dominik Pajer, David Spilka, Pavel Voráč, Karel Voráč, Matěj Tvaroh, Kristián Závodný, Jakub Vyklický a Tomáš Ryška) pracovalo společně na ručně opracované kamenné balustrádě, která svou přesností i silou připomněla, jak náročný a krásný je vztah člověka a kamene.
Pětice kamenosochařů (Josef Špárník, Tereza Trnková, Elizabeth Habermannová, Karolína Kotrčová a Michal Matějíček) vytvořila během několika dní vlastní autorské plastiky, ve kterých se odrazilo jak jejich výtvarné cítění, tak odvaha hledat nové formy a sdělení. Bez tlaku hodnocení, zato s radostí z čisté tvorby.
Celá akce se nesla v přátelském duchu, kde si řemeslníci vzájemně fandili, sdíleli zkušenosti, a hlavně – tvořili. Vše propojovala nejen krása hradu Lipnice, ale i silné pouto mezi lidmi, kteří vnímají řemeslo jako cestu i hodnotu.
Srdečné poděkování patří všem, kteří se na realizaci akce podíleli – jmenovitě rodině Trpišovských za jejich obrovskou pomoc, Martinu Breklovi, který jako moderátor obou dnů naprosto „bezchybně“ propojil dění i diváky a dodal programu přirozenou jiskru. Velké díky zaslouží také Milan Rázl a Eliška Havránková za veškerou organizační a administrativní podporu.
Za obrovskou pomoc v logistice a celkovou ochotu srdečně děkujeme i Zbyňku Folejtarovi, vedoucímu kamenosochařského střediska v Lipnici nad Sázavou. Spolupráce s ním byla radostí.
Na tomto místě nemůžeme opomenout poděkování vedení Akademie Světlá nad Sázavou, zejména panu Ing. Martinu Kubínovi, bez jehož podpory a otevřenosti by tato krásná akce nemohla vyrůst v každoroční tradici.
Obrovský dík náleží také všem sponzorům – těm, kteří podpořili kováře, kameníky či kamenosochaře. Bez jejich pomoci by tato výjimečná událost nemohla proběhnout v takovém rozsahu a kvalitě.
Poděkování patří také SDH Dobrnice za jejich skvělé zajištění akce – jejich pomoc v zázemí byla naprosto nenahraditelná a přispěla k hladkému průběhu celého víkendu.
Na závěr děkujeme kastelánovi hradu Lipnice Marku Hanzlíkovi za otevřenou náruč a vstřícnost a starostovi města Lipnice nad Sázavou panu Ing. Zdeňku Rafajovi za jeho podporu a zájem o kulturní dění v regionu.
Těšíme se, co přinese příští ročník – v železe, kameni i lidském srdci.
Text Vojtěch Havránek, foto archiv školy
