MOHELNO A DUKOVANY
V úterý 22. dubna 2025 jsem měla možnost zúčastnit se jednodenní poznávací exkurze, která měla dva cíle – NPR Mohelno a JE Dukovany. Obě destinace byly pro mě dosud neznámé, a proto zajímavé. Stejně na tom byla většina účastníků, které tvořili dílem studenti naší školy a dílem žáci ZŠ Komenského Světlá nad Sázavou.
Na Mohelenskou hadcovou step jsme dojeli po necelých dvou hodinách jízdy autobusem. Všichni účastníci dostali pracovní list se sadou otázek a vyrazili jsme. Navzdory předpovědi počasí hrozící deštěm jsme měli štěstí a nezmokli jsme ani jednou. Krátká procházka horní částí stepi nám nabídla krásný výhled na nedalekou elektrárnu Dukovany a hráz nádrže Mohelno, nás ale zajímal sysel obecný. Tento hlodavec, kdysi celkem běžný, patří k ohroženým druhům a zde se vyskytuje několik desítek jedinců. A taky první zvířátko, které se nám ukázalo, vzbudilo nadšení a jásot celé naší výpravy. Příroda nám nabídla i téměř neviditelného, ale velmi slyšitelného skřivana, plachtícího luňáka a zajímavou flóru, kterou běžně nepotkáte.
Poté jsme se spustili příkrou úžlabinou k řece Jihlavě. Pro některé z nás to byl až adrenalinový zážitek, protože sestup byl opravdu krkolomný, ale dolů se všichni dostali v pořádku. Stálo to za to, protože příroda dole nabídla další množství rostlinných druhů. O zasvěcený výklad se nám postarali kolegové Eva Bernadová, která připravila i zmíněný pracovní list, a Leoš Poříz. Pak už jen zbývalo vyšplhat nahoru, nasednout do autobusu a vyrazit na druhou část programu, kterou byla návštěva jaderné elektrárny Dukovany.
Ta dodává energii do sítě od roku 1985. Není samozřejmě možné, aby po elektrárně pobíhali turisté, ale pro zvídavé návštěvníky je připravené informační centrum. Díky dvěma živým průvodcům, jedné virtuální průvodkyni a virtuálním brýlím jsme se „podívali“ postupně do všech provozů a dokonce i na vrchol chladící věže a dozvěděli jsme se všechno podstatné o minulosti i budoucnosti elektrárny a hlavně o jejím provozu. Na závěr zbyl čas i na naše otázky.
Cestou zpátky jsme se ještě projeli po hrázi vodní nádrže Dalešice na řece Jihlavě a zastavili jsme na chvíli pod hrází, abychom si ji prohlédli v její plné kráse. Koneckonců je to nejvyšší hráz v České republice a druhá nejvyšší sypaná hráz v Evropě. Na cestě zpátky jsme si mohli ověřit správnost údajů v pracovním listě a oddat se zaslouženému odpočinku. Oběma organizátorům patří velké poděkování za zajímavou akci.
Více o navštívených lokalitách
https://cs.wikipedia.org/wiki/Mohelensk%C3%A1_hadcov%C3%A1_step
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jadern%C3%A1_elektr%C3%A1rna_Dukovany
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vodn%C3%AD_n%C3%A1dr%C5%BE_Dale%C5%A1ice
Text Mgr. Lenka Zadinová
Foto Mgr. Eva Bernadová, Mgr. Leoš Poříz, Bc. Helena Kotěrová
