POSLEDNÍ ODBORNÁ PRAXE TŘÍDY 4.E
Studenty čtvrtého ročníku čekal v tomto pololetí ještě poslední týden odborných praxí. Tentokrát si vybírali zařízení poskytující sociální péči osobám sociálně vyloučeným či ohroženým sociálním vyloučením.
Při závěrečném hodnocení odborné praxe žáci přibližují navštívená zařízení, nabízené služby, cílovou skupinu i činnosti, kterým se v průběhu týdne věnovali.
Jelikož se jednalo o poslední odborné praxe, věnovali jsme se také celkové reflexi – jak s odstupem času hodnotí zařízení navštívená v průběhu studia, kam je to posunulo, co jim to dalo/vzalo, kde se cítili nejlépe a zda to ovlivnilo jejich další profesní směr, kterým se budou chtít ubírat.
Velmi mě zaujal osobní příběh jedné ze studentek a s jejím dovolením ho sdílím. Žofi, díky za Tvou odvahu!
„Jmenuji se Žofie Stejkozová a studuji na Akademii 4. ročník oboru Sociální činnost. Během studia jsem si prošla mnoha praxemi v oboru. Měla jsem proto možnost nahlédnout do různých oblastí sociální práce.
Své první praxe jsem absolvovala ve 2. ročníku v mateřské školce. Propojila jsem je se svým zápalem do anglického jazyka a navštěvovala anglicky mluvící školku v Praze. Seznámila jsem se nejen s chodem mateřské školky, ale taky s fajn rodilými mluvčími, kteří ve školce pracovali. Praxe byla super, ale necítila jsem, že je to ono.
V dalších letech jsem navštívila zařízení pro osoby se zdravotním postižením, dvakrát domov pro seniory v Humpolci a domov pro seniory ve Světlé nad Sázavou. Práce se seniory mě nadchla. Viděla jsem jasný cíl – pomoc jim. Proto jsem se rozhodla, že si najdu letní brigádu v jednom z pražských zařízení pro seniory.
Ze začátku jsem do práce chodila s úsměvem na tváři. Bohužel jsem velmi rychle pocítila, jak náročná je péče o seniory při nedostatku personálu. Pociťovala jsem únavu nejen fyzickou ale i psychickou. Koncem prázdnin, a tím i koncem letní brigády, jsem si uvědomila, že jsem měla blízko k syndromu vyhoření. A to v pouhých 18 letech.
Příchodem do 4. ročníku jsem začala vybírat vysokou školu. Nebyla jsem si jistá, zda chci zůstat ve stejném oboru. Ale moje poslední praxe byla mou novou směrnicí. S úžasnou sociální pracovnicí Mgr. Radkou Černohorskou jsem si prošla oblast terénní pomoci lidem v sociálním vyloučení. Věnovaly jsme se činnostem, jako je rozvoz potravinové banky či utváření nového projektu pro osoby pečující o klienty v domácím prostředí.
Uvědomila jsem si, že se nemusím omezovat pouze na jednu cílovou skupinu, ale mám možnost pracovat s různými klienty a hledat tam, kde budu moci být skutečně užitečná.
Proto bych chtěla poděkovat škole i učitelům, že mi dali tu možnost vybírat si praxe podle svého zájmu. Díky tomu, že jsem neměla pevně dané konkrétní zařízení, pouze cílovou skupinu, mohla jsem poznat různá prostředí a najít oblasti, které mě opravdu oslovily.“
Úvodní text Mgr. Olga Blažková
