Tak, jako každý rok na konci září, i letos se studenti druhého ročníku Akademie zúčastnili týdenního výtvarného plenéru. Ten se již tradičně konal v areálu Kamenosochařského střediska na Lipnici, které nabízí nejen ubytovací kapacity a nezbytné zázemí, ale především, díky své poloze, přímo vybízí k výpravám s barvami a štětci do působivých okolních lesů s jezírky v místech někdejších žulových lomů, či za architektonickými skvosty obce Lipnice nad Sázavou. Pod vedením pedagogů Uměleckoprůmyslové akademie Ak. soch. Sylvie Choisnel, MgA. Veroniky Černé, Ak. soch. Petry Šťastné, MgA. Aleše Jírovce a MgA. Marka Škubala měli studenti možnost zdokonalit své schopnosti v kresbě a malbě, ale též vyzkoušet si zcela nové experimentální výtvarné techniky. A nabídka byla opravdu široká. Studentky a studenti, rozděleni vždy do tří skupin, vyráželi se svými pedagogy skicovat do přírody, do hradního areálu (kde též shlédli právě probíhající výstavu soch Otakara Marcina a maleb Josefa Sasky – též pedagogů Akademie), ale třeba též na starý a půvabný lipnický hřbitov s hrobem spisovatele Jaroslava Haška. Kromě tradičních kresebných technik si měli možnost osvojit i základy akvarelu, práce s pastely či odhalit skrytý potenciál kresby propiskou . V rámci jednoho z workshopů se studenti seznámili také s historickým vývojem čínského písma od jeho počátků v piktogramech až po současnou abstrahovanou formu. Na základě těchto informací se pak sami pokoušeli vyvinout vlastní písmo -abstrahované znaky, psané po vzoru čínských kaligrafů tuší a štětcem a založené na schopnosti akcentovat charakteristický rys zobrazeného předmětu, osoby či děje tak, aby ostatní dokázali rozluštit význam a odhalili tak skryté poselství „šifrovaného“ textu. V jiném úkolu bylo zas cílem proniknout do problematiky karikatury, skutečné královny portrétních disciplín, což přineslo nejen velice zajímavé výsledky, ale také všeobecné veselí…
Jako jistá protiváha k úkolům grafickým a tedy plošným, fungovala část výuky, odehrávající se v prostorách sochařského ateliéru. I studenti nesochařských oborů zde dostali jedinečnou možnost vyzkoušet si modelování, seznámit se s prací s hlínou i používanými nástroji a osvojit si alespoň základní postupy prostorové tvorby. Zkušenost s budováním trojrozměrného tvaru je neocenitelným pomocníkem při pozdější tvorbě v jakémkoli, byť plošném, médiu, protože nesnáze umožní pochopení prostoru, jeho zákonitostí a vzájemných vztahů trojrozměrných objektů.
Doufám (a mohu zde, myslím hovořit za všechny zúčastněné kolegy-pedagogy), že letošní plenér přinesl studentům velice pestrou škálu podnětů a že snad na základě těchto impulsů naleznou bohaté inspirační zdroje pro další práci. Věřím, že účast na plenéru není studenty chápána, navzdory nepopiratelné náročnosti týdenní koncentrace, jako „nutné zlo“ ale jako skvělá možnost nahlédnout do tajemství uměleckých postupů a technik, pro jejichž osvojení při běžné ateliérové výuce není místo. Rozšíření rejstříku zkušeností by mělo být hlavním přínosem výtvarného plenéru a věřím, že se nám těmto nárokům letos povedlo velmi dobře dostát.
