Po delší době jsme se opět vypravili do malebného údolí říčky Sázavy v obci Hamry nad Sázavou a navštívili jsme expozice v prostorách bývalého vodního mlýna. Tato expozice odkazuje na bohatou železářskou tradici žďárského regionu a připomíná historii hamru zvaného Šlakhamr, jehož existenci dokládají prameny z počátku 15. století. Do tohoto prostředí jsme se vydali s žáky prvního ročníku učebních oborů a všech ostatních oborů zaměřených na zpracování kovů.
Hamr je metalurgická a kovářská dílna, která je vybavena kovacím strojem poháněným vodním kolem. Dověděli jsme se, jakým způsobem středověcí železáři získávali základní suroviny – dřevo, dřevěné uhlí a železo – a jaký byl sortiment produktů hamrů. Díky vstřícnosti místního průvodce si žáci oborů zaměřených na kov vyzkoušeli práci na tomto historickém zařízení.
Nejenom kováři si tady si přišli na své. Naše škola učí tradičním i moderním způsobem zpracovávat materiály, které lidstvo využívá už odnepaměti. Umělečtí truhláři hodně času strávili v „lednici“, což je místo náhonu vodních kol. A dále mohli obdivovat celé zařízení, které bylo vyrobeno převážně ze dřeva.
Kameníci zase ocenili vystavená mlýnská kola, kamenná koryta a ostatní kamenné součásti hamru.
Keramici si prohlédli hlavně zařízení kuchyně.
A protože část expozic je věnována posledním obyvatelům objektu, mlynářské rodině Brdíčků a jejich nelehkému osudu, i obor Ošetřovatel si přišel na své.
Přestože počasí v tomto ročním období bývá příznivější, žáci odjížděli s úsměvem, dobrou náladou a spoustou informací, které určitě nezapomenou. Myslím, že se i povedlo stmelit kolektiv prvního ročníku.
