VYSMÁTÝ DEN, VYSMÁTÁ TŘÍDA
V pondělí 28. 4. 2014 se s pravidelnou školní docházkou rozloučil další gymnaziální ročník naší multioborové světelské Akademie, a to tradičním studentským „posledním zvoněním“.
Jak je vidět z fotografie, není to třída početná. To však není žádná třída v gymnaziální sekci školy, protože nevezmeme ke studiu v tomto prestižním zaměření každého… Ale zpět k tématu: Většina z těch na fotce prošla přijímacím řízením před čtyřmi lety a postupně si vytvořila partu se zdravým jádrem, sportovním duchem a smyslem pro humor.
Zanechají ve škole svoje nesmazatelné stopy hmotné i nehmotné. K těm prvním budou patřit fotografie ze společných akcí, diplomy a medaile ze sportovních soutěží, ptačí budky v místním parku, hezky upravená školní zahrada i šerpa z maturitního plesu v teď už opuštěné učebně.
Pokud jde o ty nehmotné, je to ohromná spousta vzpomínek – ty méně hezké rychle vymizí, ty ostatní zůstanou. Vždyť s touhle partou jsem strávila hodiny při výuce i na školních výletech, s nimi jsem před čtyřmi lety zahájila školní projekt k holocaustu a v jeho rámci sázení krokusů, psaní literárních prací, besedy nad filmy a knihami… Bylo toho vážně hodně.
Ještě nemají úplně vyhráno – v pátek jim začnou písemné maturitní testy, pak zkoušky ústní, po zvládnutí maturity přijde přijímací řízení do zvolených vysokoškolských oborů; čekají je ovšem i zkoušky života, na které je nepřipraví žádné vzorečky a definice.
Jako třídní mohu jejich gymnaziální léta shrnout slovy básníka – „bylo to překrásné a bylo toho dost“. Je to trochu dvojsmyslné, ale oni si to přeberou.
Takže šťastný let, berušky a broučkové!
Mgr. Lenka Zadinová třídní učitelka
