V úterý 21. 5. se výuka I.G zastavila po jedenácté hodině a třída se nahrnula do školní jídelny, aby se dostatečně posilnila před tříhodinovým přesunem na Karlštejnsko. Právě tam v malé klidné obci Srbsko měla mít hlavní základnu pro svůj školní výlet. Protože na programu výletu bylo poznávání historie i přírody tohoto krásného koutku naší země, byli přizváni i zbylí Sedmimílaři ze III.G. A tak se po třetí hodině odpolední v Srbsku z vlaku vyrojila dvacítka dívek a chlapců doprovázená dvěma dospěláky.
Navečer, poté co jsme se ubytovali, jsme vyrazili na obhlídku okolí. Nedaleko od naší ubytovny nás uvítalo úžasné údolí Berounky, plné vápencových skal a listnatých lesů.
V úterý jsme využili místní dopravy, abychom se dostali ke Koněpruským jeskyním. Hodinová procházka podzemím byla nezapomenutelným zážitkem. Na povrchu nás po „obědové svačince“ čekal geolog a paleontolog Štěpán Rak, který nás zasvětil do geologického vývoje zdejší oblasti a vysvětlil nám vznik a kvalitu zdejších vápenců. Pod jeho vedením jsme se v nedalekém lomu Plešivec mohli pokusit najít prvohorní zkameněliny. Podařilo se! Nikdo neodešel s prázdnou – části lilijic, ramenonožců, měkkýšů i trilobitů byly řádně zabaleny a cestovaly s námi dál.
Zpět do Srbska jsme vyšli „po svých“. Osmikilometrovou trasu, kdy už jsme měli „něco v nohách“ nám ve své druhé půli ještě zpestřil déšť, a tak do srbské restaurace U Kapličky dorazila tlupa navlhlých, ušlých individualit, které pookřály až nad dobrým pozdním obědem.
Po řádném odpočinku jsme večer přivítali milou návštěvu – paní Ditu Weinfurtovou ze společnosti pro ochranu netopýru ČESON. Dozvěděli jsme se o těchto nenápadných zvířatech spoustu zajímavých informací a zástupce dvou druhů – netopýra rezavého a dlouhouchého jsme si mohli prohlédnout osobně. Kdo ještě měl chuť a dostatek sil, mohl po setmění vyrazit s lektorkou k Berounce a za pomoci sonaru sledovat přeletující netopýry. Měli jsme štěstí – i za chladného větrného počasí jsme zastihli zástupce tří druhů.
Druhý den nás čekala návštěva hradu, kde se 200 let uchovávaly naše korunovační klenoty – hradu Karlštejn. Během druhého prohlídkového okruhu jsme si prošli část z prostor Císařského paláce, kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mariánské věži i expozice ve Velké věži včetně Kaple Svatého Kříže. Je to krásné místo, ani se nám nechtělo dál.
Po obědě jsme směřovali do Srbska po naučné stezce Karlštejn. Dovedla nás až k překrásným několikastupňovým Bubovickým vodopádům. Tady zjihly nejen romantické duše – Srbsko bylo již nedaleko.
Podvečerní program nás zavedl do Berouna – přesněji do zdejšího aquacentra. Velkou oblibu si získal především tobogán sjížděný na „pneumatikách“, unavené svaly zregenerovaly ve whirpoolu.
Páteční dopoledne se mohli zájemci vydat na přibližně 4 km vzdálenou trojici zatopených lomů – Mexiko a Malou a Velkou Ameriku. Kdo vyrazil, nelitoval. Počasí ukázalo svou vlídnou tvář a příroda nabídla bezpočet nádherných scenérií.
Velký dík patří paní Kratochvílové, která ač to nemá v popise své práce, byla ochotná vyrazit na výlet s námi a kromě pomoci při dozoru se ujmout i vlády nad kuchyní. Pod jejím zkušeným vedením se ze studentů a studentek stali pomocní kuchaři a z jejich společné snahy pak vznikly chutné snídaně a večeře a tím pádem i spokojení výletníci.
Domů se tak v pátečním podvečeru vrátila skupina utahaných lidiček, kteří ale byli bezesporu bohatší o spoustu poznatků, zážitků a zkušeností.
