I když jaro letos váhá s příchodem, naše škola v březnu už dávno nespí. V den svátku Josefa, tedy 19. března, jsme vyrazili na jednu z mnoha akcí do Prahy. Pan Gabriel, náš dvorní řidič, nás bezpečně dopravil po dálnici až na vltavské břehy a tam se s námi na chvíli rozloučil. Naše cesta začala v rozsáhlém a nádherně zrekonstruovaném gotickém areálu Anežského kláštera. Jednak jsou tam dnes umístěny sbírky gotického malířství a sochařství Národní galerie, jednak tam probíhal poslední týden navštěvované a v tisku chválené výstavy Svatý Václav a jeho odkaz. Během necelých tří hodin jsme zvládli obě části – pravda, někteří mnohem rychleji; ti nás potom čekali pod křížovou klenbou vstupní části.
Mezitím se venku umoudřilo i počasí a ranní přeháňky byly vystřídány modrým nebem a sluníčkem. To nás vylákalo ke krátké pěší prohlídce Starým Městem směrem ke Staroměstskému náměstí. Tam však už vyhladovělé žactvo začalo volat i po světských požitcích, jako je oběd a nákupy. Inu i doba rozchodu je nutná.
Večer od 19.00 hodin jsme absolvovali v Národním divadle časově náročné představení hry Cyrano z Bergeracu, které mělo výborné herecké obsazení a vysokou úroveň celé inscenace a David Prachař v hlavní roli opravdu zazářil.
Pravda je, že den byl dlouhý, takže po nástupu do autobusu – bylo to těsně před jedenáctou hodinou – všichni padli do sedadel a až do Světlé o nich nikdo nevěděl.
-lz-
