Žáci třídy 1.E, první ročník oboru Sociální činnost, projevili zájem navštívit nějaké „neobvyklé“ zařízení, jako je např. výchovný ústav. Podněty žáků samozřejmě vítáme a snažíme se jim vyjít co nejvíce vstříc. Nenavštívili jsme přímo výchovný ústav, ale zařízení, které se mu v ledasčem podobá, tedy dětský domov se školou. Dozvěděli jsme se mnoho informací od charakteristiky domova přes to, kdo zpravidla dětský domov se školou obývá, jak vypadá všední den dětí a jak tráví víkendy. Žáky velmi zaujalo bodování dětí (hodnocení chování ve škole, v domově, večer) a také množství kroužků, které jim vychovatelé nabízejí. Byl nám vysvětlen systém rodinných skupin a jejich vlastních domácností, nastavená pravidla. Smutné bylo zjištění, že klesá věková hranice dětí, které mají závažné poruchy chování a jsou z těchto důvodů umístěny na základě rozhodnutí soudu do ústavní výchovy, např. právě i do tohoto domova.
Ač dětský domov se školou spadá pod oblast školství, věřím, že exkurze a trošku specifičtější práce s dětmi mohla někoho zaujmout a nasměrovat k dalšímu studiu a zaměření.
K navštívenému domovu spadá dále středisko výchovné péče a základní škola. Bohužel nebylo v časových možnostech středisko výchovné péče navštívit a splnit tak dále přání žáků poznat „neobvyklé“ zařízení, ale máme slíbeno, že pracovnice střediska přijede v květnu za námi do školy a seznámí nás blíže s jeho činností.
V dosahu a v dojezdové vzdálenosti jsme měli domluvenou další exkurzi, a to v Krizovém centru J. J. Pestalozziho. Jedná se o sociální službu, která poskytuje pomoc a podporu všem věkovým kategoriím prožívajícím krizové tíživé situace, jež nedokážou řešit vlastními silami. Seznámili jsme se tu s termínem krize, příklady náročných životních událostí, chováním člověka v krizi i s kompetencemi krizových interventů. Žáky zajímala potřebná kvalifikace pracovníků centra, metody práce s dětskými i dospělými klienty, narazili jsme i na ohlašovací povinnost pracovníků.
Žáci obdrželi na začátku exkurze pracovní listy s připravenými body, některé odpovědi se od pracovníků dozvěděli z výkladu, na jiné se museli doptávat. Prostor zde měli i pro vlastní poznámky, co je zaujalo, překvapilo. Tyto listy budou dále předmětem reflexe.
Věřím, že byla pro žáky obě zařízení přínosná, i když samotné téma bylo poměrně náročné. A náročné byly i přesuny trolejbusy i pěšky, obzvláště v typickém aprílovém počasí. V závěru jsme se odměnili dobrým obědem a alespoň krátkým rozchodem v nákupním centru.
Fotografie Olga Blažková a Eva Vlčková
