Očima třídní učitelky
V září 2020 jsem se poprvé ocitla v nové roli – třídní učitelky. Cítila jsem nejistotu a obavy z toho, kdo bude patřit mezi mé žáky. Kladla jsem si otázky: „Jací asi budou?“, „Co udělat pro to, abychom spolu vycházeli co nejlépe?“, „Jak je podporovat, vést, motivovat?“ A všechny otázky mi byly v průběhu společných let zodpovězeny.
Jací jsou moji žáci? Jsou nejlepší, perfektní a suprovější třídu jsem si nemohla přát. Jsou ochotní, obětaví, empatičtí a srdce mají na pravém místě.
Co udělat pro to, abychom spolu vycházeli? Vlastně nic mimořádného, ono se to zařídilo tak nějak samo. Vždy jsme k sobě byli upřímní, otevření a vytvořili si přátelský vztah. A jak je vést, podporovat a motivovat? Když se ohlédnu, mám pocit, že oni vedli mě a motivovali jsme se tak nějak navzájem.
Školní roky pro nás nabírají čím dál větší rychlost, najednou stojím před čtvrťáky, dospělými lidmi, kteří mají za sebou mnoho životních zkušeností, mají nové cíle a odhodlání. Ve třídě navázali skvělá přátelství, která budou trvat třeba i celý život, prožili společně nezapomenutelné chvíle, mají spoustu vzpomínek a doufám, že také spoustu znalostí, které na jaře zúročí.
Ve čtvrtek 19. 10. 2023 jsme zahájili maturitní maratón stužkovacím večírkem. Žáci připravili výborné občerstvení, hrála skvělá hudba, a když dorazili pozvaní učitelé a pan ředitel, Honza večírek zahájil krásným, vtipným i dojemným proslovem. Následovalo několik slov ode mě a od pana ředitele a pak už jsme přistoupili k samotnému stužkování a přípitku.
Celý večer se nesl v příjemném duchu, žáci si připravili pro učitele několik her a pak už se jen povídalo, oslavovalo, zpívalo a tančilo. Start jsme zvládli dobře, do cílové rovinky nás čeká ještě několik překážek, ale pevně věřím, že je zvládneme a v cíli se všichni s úsměvem potkáme.
