Naše oblíbená Zóna pro umění 8smička nás nalákala na neobvyklou výstavu věnující se zcela zvukovým instalacím. Ty, ač byly od rozdílných autorů, se skvěle doplňovaly a díky skvělé práci s architekturou výstavy fungovaly jako jedna harmonická smyčka.
Průběh programu začal tradičně uvedením studentů do kontextu výstavy, v tomto případě do tajů sound artu. Důležitým prvkem se stal intenzivní smyslový zážitek, který byl ještě vyostřen. První vstup do prostor výstavy jsme absolvovali ve dvojicích doslova ruku v ruce a navzájem si byli průvodci.
Jeden z páru měl zakryté oči a druhý špunty v uších. Na první pohled směšná kombinace nám umožnila velmi specifický prožitek z výstavy. Procházeli jsme mezi jemnými závěsy a obklopovaly nás nejrůznější zvuky, vibrace, objekty… Poté, co jsme odložili všechny „ochranné“ pomůcky, jsme měli možnost se do instalace vrátit a prozkoumat ji blíže.
Objekty tvořené nabíranou silnou látkou tvořící kokony, dřevěné lavice evokující tvar hudebních akustických nástrojů, nahrávky zvuků v různých časových smyčkách, kontrabas zavěšený na lankách znějící díky uměle vyvolaným vibracím strun, hlásající ampliony, báseň o kominíčkovi…
Po programu probíhala diskuse a na úplný závěr se studenti věnovali vlastním nahrávkám za pomoci jednoduchých DIY „hudebních nástrojů“ a svých mobilních telefonů.
Co se však samotné výstavy týče, jedná se o zcela nepřenositelnou zkušenost. Troufám si tvrdit, že ve studentech bude ještě nějakou dobu rezonovat…
