Žáci si ověřili své znalosti o spisovateli a jeho nejslavnějším románu
Údajně byl 3. ledna 1923 v Lipnici nad Sázavou pochmurný zimní den. A k tomu ráno nebo v dopoledních hodinách zemřel český a světově uznávaný spisovatel, génius Jaroslav Hašek. U jeho smrtelného lože seděl jeho přítel, malíř Jaroslav Panuška. Třesoucí se rukou se snažil zachytit Haškův posmrtný portrét. Tuto kresbu dnes najdeme v Panuškově skicáku, který je uložený v Památníku národního písemnictví v Praze. Na Lipnici Haška odvezl právě přítel Panuška, který měl pod Lipnicí v obci Kochánov svůj vysněný srub a ateliérem. Když se Hašek navrátil z 1. světové války po jeho kontroverzním (a nevyjasněném) působení v Sovětském svazu v Rudé armádě, ztratil v Praze mnoho bývalých přátel a nemohl se plně soustředit na svoje vrcholné dílo Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války. Toto dílo již nosil dlouho v hlavě a postavu Švejka ještě déle. Ovšem až po válce dostala Švejkova postava ty charakteristické rysy, které známe z Haškova románu, tedy geniálního blba. Na Lipnici měl Hašek na psaní klid, avšak od počátku jej doprovázela smůla. Těžce si opařil pravou ruku a nemohl sám psát, mozek však opařený neměl, tak si najal zapisovatele Klimenta Štěpánka. Hašek psal lehce a v tempu, měl neuvěřitelnou vnitřní spisovatelskou kázeň. I proto je jeho dílo tak rozsáhlé a v pravdě i geniální, přeložené téměř do 60 jazyků. Vedle Karla Čapka je to náš nejvíce světově uznávaný autor 20. století. A celkově jich na světové úrovni nemáme mnoho. Hašek tedy Štěpánkovi „Osudy“ diktoval, ten mu sotva stačil. První díl Na frontě pak vychází v roce 1921. Postupně jsou vydány další dva díly, Na frontě a Velký výprask. Poslední, čtvrtý a zároveň poslední a nedokončený díl, Pokračování velkého výprasku, vychází až posmrtně. Právě Štěpánek telefonoval bratru Bohuslavovi, že je Jaroslav po smrti.
Za života Hašek platil za velkého bohéma, ale šlo do jisté míry o sebestylizaci, jelikož jeho dílo je tak rozsáhlé a kvalitní, že vyžadovalo nesmírnou vnitřní disciplínu. Na tomto tvrzení se shodují všichni literární vědci u nás i v zahraničí, kteří se zabývají Haškem a jeho dílem. Hašek psal nejprve črty, humoresky a povídky. Své psaní bral jako obživu a jednak jako velkou životní zábavu.
Haškův pohřeb, kterého se zúčastnili téměř všichni obyvatelé Lipnice, jeho rodina, první žena Jarmila se synem Richardem, bratr Bohuslav a druhá žena, kterou si přivezl z Ruska, Šura (Alexandra Lvovová), uspořádali lipničtí Sokolové.
U příležitosti tohoto slavného výročí byla učitelkou českého jazyka a literatury Mgr. Alenou Ratajovou uspořádána literární soutěž v podobě kvízů ve znalosti Haška a jeho díla. Zúčastnit se mohli všichni žáci školy. Celá soutěž se konala v rozmezí dvou týdnů. Od 9. až po 11. leden žáci vyplňovali kvízy. 12., 13. a 18. ledna se předávaly ceny v 1. kategorii a 19. ledna 2023 bylo závěrečné předání cen a diplomů vítězům napříč ročníky a školy. Kvízy se primárně psaly na počátku hodin českého jazyka. Nakonec se do klání zapojilo 254 žáků z 21 tříd. Vyhodnocení pak bylo ve třech kategoriích – 1. – třída, 2. – ročník a 3. – škola. Samozřejmě ta nejtěžší kategorie byla ta třetí, napříč školou. Na 3. místě se umístila Eliška Gavloská ze třídy III.V, na 2. Antonín Vála z II.P a konečně na 1. Zuzana Procházková ze třídy IV.S. V jednotlivých kategoriích žáci na předních pozicích získali i ceny, které vyrobila a obstarala organizátorka soutěže. Jednalo se o velké a malé jedlé medaile (v alobalu zabalené sušenky a perníčky), na kterých byla známá vyobrazení z Haškova života, většinou se jednalo o ilustrace od Josefa Lady. V kategorii ročník dále žáci získali knížečku s Haškovou povídkou Aféra s křečkem a v kategorii škola na prvních dvou místech dostali „vítězové“ knihy Haškových povídek. Dle reakcí žáků se jim soutěž velmi líbila, proto se snad mohou těšit i na další podobné akce.
Foto A. Ratajová a archív školy
