Dne 12. dubna 2022 jsme se studentkami prvního ročníku oborů Restaurátorství a Zahradní architekt podnikli cestu do Národní galerie v Praze. V prostorách Veletržního paláce jsme navštívili jednu ze stálých sbírek – rozsáhlou expozici s názvem „1796–1918: Umění dlouhého století“. Ta se věnuje dramatickým proměnám umění „dlouhého“ 19. století, od akademických tendencí přes realismus, impresionismus až k rané moderně.
Sbírka, na rozdíl od předchozích expozic, není uspořádána chronologicky ani geograficky, díla jsou místo toho členěna do tematických celků (Člověk, Svět a Ideje). Přímo vedle sebe jsou tak vystaveny obrazy či sochy, jejichž námět je identický (např. portrét), ovšem jejich přímou konfrontací si divák plně uvědomí zcela zásadní proměny formy, k nimž během krátkého horizontu několika desetiletí (mnohdy i pouhých let) docházelo. Upuštěno bylo také od tradičního dělení sbírky na české a zahraniční umění. Práce českých tvůrců jsou tak dávány do kontextu s díly předních umělců světového významu (Auguste Rodin, Edvard Munch, Pablo Picasso a mnoho dalších) a ukazuje se, že i v takovém náročném srovnání plně obstojí.
Naše studentky tak měly možnost na vlastní oči spatřit opravdové poklady, pečlivě vybrané z rozsáhlého fondu Národní galerie, získat bližší představu o dramatických proměnách umění 19. století a mnohdy dobrodružných životních peripetiích jeho tvůrců a především – načerpat inspiraci a chuť pro svoji vlastní budoucí tvorbu.
Foto T. Eisnerová
