Výhody či naopak úskalí distanční výuky jsou častým tématem diskusí na sociálních sítích, ale i odborných příspěvků na internetu. My jsme se pokusili zmapovat tuto problematiku v třídách sociálních oborů. Jejich studenti mají situaci ve srovnání s ostatními středoškoláky ztíženou ještě tím, že mnozí vypomáhali a vypomáhají v mnoha zdravotnických a sociálních zařízeních. Sešly se nám zajímavé příspěvky od vyučujících i studentů a o ně se chceme podělit i s vámi.
Ing. Andrea Kubínová – odborné předměty
Již skoro dlouhých dvanáct měsíců zeje naše škola prázdnotou. Sice o žáka nezavadíte, přesto výuka probíhá. A ne ledajaká. Když budete potichu procházet chodbami našeho institutu, zaslechnete zvláštní zvuky z jednotlivých tříd či kabinetů. Právě tam totiž probíhá distanční výuka. Řečnické otázky položené do monitoru bez odezvy, výuka se sourozencem či psem na koleni, ale i novodobé výmluvy žáků ohledně absence před monitorem, to zažívají učitelé napříč republikou kvůli nařízené distanční výuce. Nejinak je tomu v naší Akademii. Konkrétně v oboru sociální činnost.
Dopředu nahrané hodiny, hodiny prostřednictvím videokonferencí (streamování žáků v přímém přenosu), ale i úkoly, které si žáci vypracovávají samostatně. Je to revoluce, izolace a zároveň motivace, občas si člověk připadá jako blázen. Pravda je taková, že pro mě je tato změna jedním z nejtěžších okamžiků, které jsem jako učitelka dosud zažila. Ale je to i jedna z největších výzev.
Dosud nezvyklá podoba studia přináší také zcela nové výmluvy žáků. "Nejde mi mikrofon, nefunguje mi kamera, vypadla mi wifi, musela jsem vyzvednout balík, přijela pošta, musím hlídat bráchu, musím otočit kuře“ – to jsou jen příklady nápaditých omluv středoškoláků. Běžné jsou v tento okamžik také několikáté odchody na WC, stejně jako nutnost právě teď si připravit nezbytnou svačinu.
Ráda bych svým žákům poslala krátký vzkaz: „Chtěla bych, abyste věděli, že to vtipkování za mikrofonem a předstírání, že mi nevadí, že se mnou nemluvíte, že se na vás nemohu dívat, není žádná legrace. Je to sakra těžký, ale je to prostě výzva.“
Stejně jako řada mých kolegů jsem zažila i komické situace na opačné straně počítače. To jsou například chvíle, když je kantor příliš zaujat svým vlastním učivem, krásnou barvou svého hlasu a skvělými znalostmi. A povídá, vysvětluje, gestikuluje. Ale pouze do té doby, než se najednou ozve nesmělý žák s tím, že nemáte zapnutý mikrofon. Komické je i to, když se kantor ocitne sám v neexistující hodině výuky, i chvíle paniky, než si uvědomí záměnu jedenácté a dvanácté hodiny. Nikdy neříkej nikdy distanční výuce!
Mgr. Michaela Mutl – anglický jazyk
Třídy sociálních oborů jsou spíše tiché, hodné třídy, které v anglickém jazyce potřebují povzbuzovat ke spolupráci, obzvlášť v konverzačních cvičeních. Snažím se nastolit přátelskou, komunikativní atmosféru. V samostatných promluvách studentů podporuji „fluency“ před „accuracy“, což znamená, že jako vyučující neopravuji chyby mluvčího, abych nebrzdila jeho snahu komunikovat, a chválím jakýkoli pokus o realizaci komunikace v cizí řeči. Studenti nejsou násilím nuceni ke spolupráci, aby se jejich chuť komunikovat neztratila, avšak snažím se je přiměřeně motivovat.
Podobného přístupu se držíme v distanční výuce, která probíhá z 50% formou videohovorů přes platformu MS Teams, kde využíváme sdílenou plochu, interaktivní online cvičení, poslechy nahrané do Teams a online testy. Ostatní čas věnují studenti psaní textů, procvičování probraného učiva a samostudiu slovíček.
Jako všichni učitelé a studenti samozřejmě upřednostňujeme prezenční formu studia, protože je nenahraditelná, obzvlášť v jazykových předmětech, kde se uskutečňuje proces komunikace. Bez osobní přítomnosti je tento proces obtížnější, protože oběma stranám chybí důležité prvky mimiky, osobnostních složek a emocionálního nastavení mluvčího, které jsou přes mikrofon a kameru nepřenositelné.
Bariéra počítačů distanční výuky však není nutně vždy na škodu, zvlášť v těchto introvertnějších třídách sociálních oborů. Studenti se mohou aktivně zapojit přes mikrofon nebo přes chat, k čemuž je motivuji malými jedničkami. Příjemným překvapením pro mě bylo, že se začali zapojovat studenti, kteří při běžné výuce spíše mlčeli. Často píší své názory do chatu a tolik se nebojí udělat chybu. Odpovědi jsou přes mikrofon dobře slyšet, a tak je zaznamená celá třída, ne jen okolní spolužáci. Studenti nemusí hovořit hlasitě, aby je všichni slyšeli. Možná jim tento způsob výuky pomáhá bojovat s trémou při projevu v cizí řeči.
Také texty, které studenti odevzdali a vytvořili během distanční výuky, byly mnohdy velmi kvalitní a obohacující. Kvůli změně maturitní zkoušky se nyní píší texty delší (200 slov) a mohou mít volnější stavbu, a tak se studenti často pouštějí do zajímavých úvah, které jsou kreativní a čtivé. Přes všechny klady, které může distanční výuka přinášet, se samozřejmě všichni již těšíme na osobní shledání, protože sociální kontakt nejen studentů mezi sebou, ale i učitele a jeho studentů je nenahraditelný.
Mgr. Olga Blažková – pečovatelství
Odborný předmět Pečovatelství se vyučuje ve druhém a třetím ročníku, v ročníku čtvrtém v něm pak pokračují žáci, kteří si vyberou zaměření právě pro tuto oblast.
Všichni si zaslouží velkou pochvalu, jelikož při distanční výuce výborně spolupracují, nebojí se komunikovat a plní zadané úkoly. Řadu témat žáci znají ze svého osobního života, některé látky jsou zcela nové. Postupujeme od obecnějších témat k zcela specifickým. Ve druhém ročníku aktuálně probíráme Sledování fyziologických funkcí. Snažím se, aby si žáci na podstatu látky přišli sami. Učili jsme se například měřit tep stlačením radiální tepny bříšky prstů druhé ruky. Přes sdílení mé obrazovky žáci sledovali hodiny s vteřinovou ručičkou a každý své hodnoty řádně zaznamenal. Jak moc se nám zrychlí tep při fyzické aktivitě? Při online hodině jsme si tedy zaskákali, zaběhali, udělali pár dřepů a následně provedli nové měření. Rodiče některých žáků prý jen nevěřícně koukali. Oba zápisy žáci vyfotili a zaslali ke kontrole. Online výuka probíhá pomocí prezentací, které se dají opět jednoduše nasdílet. Všichni žáci mají tedy před očima látku, které se věnujeme. Opakujeme a zkoušíme převážně ústní formou.
Náš předmět je vlastně z části i praktický a jeho výuka probíhá za běžných okolností nejen v samotné třídě, ale také ve cvičném pokoji. Ten musíme při distanční výuce bohužel oželet. Žáci tedy upravují vlastní lůžko, zaujímají léčebné polohy a zasílají fotografie na důkaz toho, že látku zvládají a že se jí věnují. Dále vypracovávají kratší referáty na zadané téma a projevují i svou kreativitu při sestavování aktivizačních plánů pro různé skupiny klientů (děti, senioři, osoby s mentálním, tělesným či smyslovým postižením). A vznikají opravdu moc pěkné nápady na aktivizační činnosti, které budou moci využít dále ve své praxi. Řekla bych, že distanční výuka je náročnější pro žáky i pedagogy, na druhou stranu mě osobně ukázala nové možnosti v IT oblasti, které se určitě dají využít i při běžné školní výuce a tím ji zpestří.
Ing. Monika Doležalová – matematika
Jsou předměty, které jdou v rámci distanční výuky uchopit lépe, jiné hůře. Přesně nevím, na kterou stranu zařadit matematiku. Snažím se žákům vše jasně a srozumitelně vysvětlit. Ale vysvětlovat a názorně ukazovat přes kameru monitoru například prostorové vlastnosti u krychle či jiných těles je docela oříšek.
Ale i vysvětlování jiných látek má svá specifika. Nejenže se musím soustředit na klasický výklad a psaní na tabuli, nyní musím navíc sledovat, zda jsem ještě v záběru kamery, a neustále natáčet notebook, aby žáci veškeré mé zápisky na tabuli viděli. Naštěstí jsou všichni snaživí, výuky se účastní aktivně, pokud něčemu nerozumí, hned se ptají a také si chtějí vše vyzkoušet. Při testech pravděpodobně probíhá drobná vzájemná spolupráce, ale většina žáků přesto spoléhá především na svoje znalosti.
Samozřejmě beru ohledy na ty, kteří v této nelehké době vypomáhají v sociálních zařízeních, domlouváme si náhradní zadání písemných prací ve vyhovujícím termínu (i v podvečerních hodinách) nebo povoluji pozdější odevzdání úkolů.
Výhodou online výuky je určitě i možnost sdílení obrazovky, teoretické podklady tak žáci hezky vidí na obrazovce, mohu jim je pak i jednoduše zasílat.
Občas při online výuce nastávají i vtipné momenty, zejména v případech, kdy si někdo zapomene vypnout mikrofon a ostatní slyší, co se v dané domácnosti odehrává. Nebo naopak mluví a zapomene si mikrofon zapnout. To jsou ale pouze drobná úskalí, která musíme v těchto časech zvládnout.
Mgr. Lenka Zadinová – český jazyka a literatura
Můj předmět patří k těm, s nimiž se studenti potkají u maturity, a proto i v době distanční výuky musíme jet naplno.
Naštěstí základem naší práce je text, který lze bez problémů sdílet. Co nám ovšem ani sebelepší technika neumožní, to je plnohodnotný přenos emocí a zážitků při společné práci s uměleckými texty. Na druhou stranu se častěji do práce zapojí i žáci, kteří v hodinách běžné výuky spíš mlčeli. Do jisté míry je motivují známky za aktivitu, ale domácí prostředí jim nepochybně dává větší pocit jistoty. A pokud jejich příspěvek není úplně zdařilý, nemusejí se bát bezprostřední reakce okolí. Způsob práce jsme museli pochopitelně uzpůsobit, úkoly jsou více cíleny na samostatnou práci s informacemi, které studenti vyhledávají, ověřují a následně formulují do vlastních závěrů.
Ani učitel to nemá jednoduché. Jako každý jsem zažila situace stresující, kdy technika odmítla poslušnost v nejnevhodnější chvíli, stejně jako situace humorné, kdy na žádost „Vypni si prosím mikrofon, slyšíme divné zvuky“ se ozvala lakonická odpověď „Pardon, já si brousím meč.“ Distanční výuka nás bezesporu všechny posunula dál a ukázala nám nové metody a techniky práce. Nicméně osobní kontakt je nenahraditelný, a tak se všichni – my i žáci – těšíme na návrat k běžné denní výuce.
Mgr. Veronika Karlová – péče o dítě do tří let
Ve třídách oboru sociální činnost učím občanskou nauku, pedagogiku a péči o dítě do 3 let.
Řekla bych, že distanční výuka probíhá dost podobně jako klasická výuka ve škole, tedy s tím rozdílem, že se s žáky pouze slyšíme, ale myslím, že na to jsme si již zvykli. Rozdíl v mých hodinách může být v tom, že při současné podobě výuky pouštím žákům více videí než ve škole. Názorné ukázky pomohou některým tématům lépe porozumět. Ve škole určitě o problematice hojněji diskutujeme, žáci větší měrou sdělují své zkušenosti a postřehy, v online prostředí se dle mých zkušeností více stydí, ne vždy jsou totiž u počítače či mobilu sami.
Naši absolventi získávají odbornou způsobilost pro vázanou živnost Péče o dítě do tří let věku. Stejně se jmenuje i odborný předmět, ve kterém se věnujeme jednotlivým vývojovým obdobím a který je propojen s dalšími odbornými předměty jako například pedagogika, sociální péče, pečovatelství atd.
Ve čtvrtém ročníku žáci zvládají komplexní péči o novorozence, kojence i batolata. Zaměřujeme se na děti zdravé i děti se zdravotním postižením. Aktuálně se věnujeme významu hry ve výchově, podnětnému prostředí a důležitosti dostatku stimulů pro dítě od útlého věku. Distanční způsob výuky jsem využila k tomu, aby žáci vytvořili katalog hraček pro 9 – 12 měsíční děti. Při vypracování si uvědomili, jak jsou hračky pro správný vývoj důležité, co všechno u dětí rozvíjejí, seznámili se s aktuální nabídkou trhu a navíc jim vznikl pěkný materiál, který mohou v budoucí profesi uplatnit např. při návštěvě rodin a při pomoci s rozvojem a aktivizací dětí.
Ing. Lenka Pinkasová – organizace volného času
Jak z názvu předmětu vyplývá, s žáky se věnujeme kvalitnímu využívání a smysluplnému vyplňování volného času s ohledem na cílového klienta či skupinu klientů. Tento předmět spadá do čtvrtého ročníku pod zaměření Pečovatelská činnost.
S žáky se nyní potkáváme při online hodinách, kde si stanovíme buď typ materiálu, se kterým budeme pracovat, či modelovou situaci s nastíněním konkrétního klienta. Žáci se poté snaží vymyslet jednoduchý výrobek, který bude možné zhotovit. Navrhují tedy vhodnou činnost a program adekvátní věku a schopnostem klientů. Zaměřujeme se na seniory, děti, osoby se zdravotním postižením (tělesným, mentálním, smyslovým i kombinovaným). Samotný návrh žáci samozřejmě také realizují a tím si zkouší náročnost a ověřují vhodnost zvolených technik a pracovních postupů.
Často se zaměřujeme na tematické výrobky, před Vánocemi jsme vyráběli adventní věnce, v lednu jsme zase tvořili zimní dekorace. Velký úspěch sklidili sněhuláci, kteří měli být vyrobeni z jakéhokoliv materiálu. Musím uznat, že některé výtvory byly opravdu vynikající, a věřím, že i další společná práce žákům přinese mnoho inspirace pro případnou sociální aktivizaci či terapii jejich budoucích klientů.
Ani názory studentů nepostrádají osobitost a zajímavé postřehy. Mnohé z názorů se ovšem opakují, proto z desítek příspěvků vybíráme jen některé.
Aneta: Distanční výuka se mi zdála chvíli pozitivní, to se ale rychle změnilo, je to někdy velmi náročné. Tato forma výuky mi bere čas a síly. Neustálé koukání do počítače mě unavuje a nebaví, potom ani už nemám moc náladu na jiné věci, ale to je jak kdy. Vzala mi i sociální kontakt s ostatními lidmi, moc se s nimi nevídám a to mě mrzí. Naopak jsem se začala více věnovat např. kreslení, které mě vždy bavilo, více chodím na procházky. Také jsem se musela ve výuce osamostatnit, což mi nedělalo problém.
Chtěla bych, abychom znovu mohli chodit do školy, hlavně kvůli tomu, že příští rok nás čeká maturita a ve škole bychom se na ni lépe připravili než doma.
Erik: Distanční výuka mi nedala snad nic dobrého. Možná jen pár hodin spánku navíc. Vzala mi kontakt s lidmi a každodenní rutinu. Samotné učení je mnohem horší na dálku než klasicky ve škole. Ve škole sedím přímo před učitelem a nezbývá mi nic jiného, než dávat pozor. Kdežto doma na mě mluví telefon a já si tak můžu dělat cokoliv, aniž by o tom učitel věděl. Když srovnám výuku v minulém ročníku a nyní, byla za mě lepší ta vloni.
Pavlína: Myslím si, že na začátku se úplně každý student radoval z rozhodnutí vlády a nijak nepřemýšlel nad nudou a tím, že nás to časem omrzí. Vstávání kdy chceme, výuka v pyžamu a žádné testy byly podle mě ty první myšlenky většiny z nás. Teď ale vypadá online výuka zcela jinak. Máme hodiny přesně podle školního rozvrhu, což předtím nebylo. Máme online testy a učitelé nás o hodinách zkouší. Jako výhoda online výuky se mi v hlavě vybaví například to, že nemusím ráno brzy vstávat kvůli autobusu. Místo tělocviku, který nemám ráda, máme za úkol chodit na procházky, a to mi nevadí. Distanční výuka má ale i své nevýhody. Chybí mi dost motivace. Doma je také spousta věcí, které mě rozptylují, což mi dává spoustu důvodů pro prokrastinaci.
Doubravka: Já distanční výuku vnímám hlavně pozitivně. Od té doby, co se učíme z domova, se mi zlepšily známky. Proč? Protože se zvládnu lépe připravit. Nepíšeme testy každý den, nejsem z nadcházejících písemek nervózní, jako jsem byla, když ještě byla prezenční výuka. Má psychika se zlepšila od doby, co jsem doma. Také jsem ráda, že nemusím vstávat tak brzy. Co mi ale chybí, je výklad učitele, který nejlépe vnímám, jenom když jsem ve škole.
Na závěr bych ráda dodala, že distanční výuka nemůže úplně nahradit tu prezenční. Obzvlášť při přípravě na maturitu.
