Jasno, 16°C a mírný vítr, tak zněla předpověď počasí na úterý 16. dubna 2019 ve Vídni. Na tento den jsme měli naplánovanou exkurzi k našim jižním sousedům, tedy do Rakouska, konkrétně do překrásné metropole na Dunaji.
Plný autobus studentů průřezem třídami, jejich pedagogický dozor a na doplnění ještě několik zaměstnanců školy v půl sedmé ráno opustili Světlou nad Sázavou, aby se ve Vídni zúčastnili náročného kulturního programu. Příjezd do Vídně krátce po desáté hodině dopolední byl impozantní – jaro v plném rozpuku. Kvetoucí stromy, parkové úpravy plné rozkvetlých rostlin, teplo a sluníčko. Možná bylo i 16°C, ale díky bezvětří a celodenní jasné obloze jsme se všichni po městě mohli pohybovat v tričkách. Počasí nám tedy opravdu přálo. Den jak malovaný.
Po příjezdu jsme nejprve navštívili sídlo Habsburků, zámek Schönbrunn. Zde bylo na programu zhlédnutí nádvoří a zahrad s venkovní architekturou. Všichni jsme se podívali k hlavní fontáně a někteří se vyškrábali i na placenou vyhlídku. Na předním nádvoří byl pak famózní velikonoční trh. Záměrně jsme exkurzi naplánovali na pašijový týden. Stánky byly plné různých řemeslných a tradičních suvenýrů, které jsou svou kvalitou na hony vzdálené komerčním výrobkům z trhů adventních.
Krátce po poledni jsme se odebrali opět do autobusu a zamířili do centra Vídně, na náměstí Marie Terezie, do Kunsthistorického muzea. Tady nás již čekali, jelikož naše exkurze do tohoto stánku umění byla předem zamluvena. Pro studenty byla povinná prohlídka obrazárny a egyptsko-orientálních sbírek. Ostatní expozice pak byly na zvážení jednotlivců a na jejich silách. Sbírky tohoto umělecko-historického muzea se vyrovnají světovým galeriím, jako je madridské Prado, florentské Uffizi nebo petrohradská Ermitáž. V muzeu jsou k dispozici mapky, které návštěvníkům ukazují, kde jsou umístěny ty nejvzácnější nebo nejzajímavější exponáty. A tak, jestliže jste v muzeu poprvé, či máte méně času, nebo se nechcete zahltit přemírou informací, můžete jít pouze po těchto TOP vystavených předmětech. Tedy můžete takto zhlédnout například: Albrecht Dürrer – Portrét císaře Maxmiliána I., Hans Holbein mladší – Portrét mladého obchodníka, Peter Paul Rubens – Portrét Heleny Fourmentové s kožešinovým kabátem, Anthony van Dyck – Samson a Dalila, Johannes Vermeer – Alegorie malířství, Pieter Bruegel starší – Stavba babylonské věže, Rogier van der Weyden – Triptych Ukřižování, Titian – Ecce Homo, Parmigianino – Vlastní portrét ve vypouklém zrcadle, Rafael Santi – Madona v lukách, Giovanni Bellini – Mladá žena při toaletě, Giuseppe Archimboldo – Zima, Caravaggio – madona s růžencem, Canaletto – Pohled na Vídeň s palácem Belvedér a mnoho a mnoho dalších. Na prohlídku dalších sbírek už většině nezbývaly síly, ale hlavně jsme byli zahlceni množstvím informací, které jsme načerpali při prohlídce tohoto překrásného muzea. Právě z tohoto důvodu musíme tyto sbírky v budoucnu navštívit ještě mnohokrát, a to nejlépe do 19 let, kdy jsou lidské mozky ještě mladé a zvládnou mnohé pojmout, ale hlavně z toho důvodu, že do tohoto věku je vstup do muzea zdarma.
Po náročné prohlídce již následovalo osobní volno. Měli jsme strategickou polohu. Jednak jsme se mohli vydat doprava, do centra Vídně a prohlédnout si historické budovy nebo se občerstvit některými tradičními vídeňskými specialitami, například proslulým vídeňským řízkem, nebo jsme mohli zamířit doleva na obchodní tepnu Mariahilferstrasse a tam učinit prakticky totéž, až na ty historické stavby, které se zde vymění za nakupování.
Přesně ve tři čtvrtě na pět jsme se sešli u autobusu a plni zážitků jsme vyrazili zpět do Světlé nad Sázavou. Krátkou přestávku jsme ještě absolvovali v bezcelní zóně na Hatích, kde jsme se občerstvili a dokoupili malé dárečky našim blízkým. Cesta zpět nám se zapadajícím sluncem příjemně utíkala a všichni vyčerpaní, ale spokojení vystoupili po 9. hodině večerní před naší školou.
A tak skončila naše pravidelně nepravidelná exkurze k našim jižním sousedům. A jestli se bude opakovat? Jistě, těšte se na adventní Vídeň 2019. A jaký bude program? To zatím nevíme, ale určitě zase něco vymyslíme.
Foto A. Ratajová
