Na konci náročného kalendářního roku 2017, kdy se obory kovo naší školy zapojovaly do prezentací kovářského umění a kovářských soutěží a kde se povedlo i napoprvé zvítězit, jsme se rozhodli žáky odměnit a vyslali jsme je o víkendu 16. a 17. prosince na nejneobvyklejší vánoční trh v Dolním Rakousku. Na „Kovářské Vánoce“ vyrazilo pět žáků třetího ročníku. Odměna byla ovšem pracovní, takže jí předcházela náročná příprava už na půdě školy, a také následná prezentace kovářského umu v tomto unikátním prostředí vyžadovala plné nasazení.
Za celým tímto projektem stála nová posila našeho pedagogického sboru, nový učitel odborného výcviku Vojtěch Havránek. Ten celou akci zorganizoval, připravil na ni žáky, zajistil vše potřebné a vykonával odborný dozor. Proto velké poděkování a uznání za zahraniční prezentaci patří nejenom žákům, ale hlavě novému kolegovi, který se do náročného úkolu pustil.
A teď již vlastní „Kovářské Vánoce“ z pohledu zúčastněného žáka Tomáše Noska:
Ve dnech 15. 12 – 17. 12. 2017 jsem se se spolužáky zúčastnil zahraniční kovářské akce v Ybbsitzu v Rakousku. Jelo nás pět žáků třetího ročníku oboru kovář v čele s učitelem odborného výcviku Vojtěchem Havránkem.
První den po příjezdu jsme se ubytovali v místní tělocvičně a poté vyrazili do centra obhlédnout město a přihlásit se do zítřejší soutěže v kování. Po vyřešení veškerého papírování jsme se šli projít po městě a po jeho okolí, vystoupali jsme na vrchol jednoho kopce a viděli Ybbsitz ve vší parádě. Večer jsme se šli posadit do městské restaurace a dali si místní großes Schnitzel!
Druhý den jsme vstali a šli do školní jídelny na snídani, poté jsme se pomalu chystali na soutěž. Kovali jsme jako první v pořadí, takže nervy jsme měli napjaté, ale nenechali jsme se příliš rozhodit, neboť jsme byli na soutěž dobře předem připravení. Kovali jsme volnou plastiku na téma ,,Kruh se uzavírá". Vymysleli jsme kovanou kosu, na jejímž ostří bylo zavěšené dítě, usazenou na hodinách znázorňujících koloběh života. Dílo jsme jmenovali „Born to Die“, v překladu „Zrozen ke smrti“.
Starosta města slavnostně zahájil YBBSITZER SCHMIEDEWEIHNACHT 2017 a my jsme začali kovat a už to jelo, jiskry lítaly a kladiva tloukla do rozpáleného železa. Kovací čas jsme měli vymezený na dvě hodiny Díky skvělému vedením mistra Vojtěcha Havránka jsme dílo zvládli bez problémů a v časovém limitu jsme ho dokončili.
Byli jsme nadšení, protože jsme sklidili kladné ovace, zvláště jsme se zalíbili místnímu kováři Thomasi Hochstadtovi, který nám vyjádřil obdiv, což pro nás mělo velkou cenu (A to jsme ještě netušili, co druhý den bude následovat). Poté už jsme se jen nechali unášet nádhernou atmosférou této kouzelné akce.
Mistr Havránek nás provedl městem, jelikož ho už dobře znal, ukázal nám spoustu krásných uměleckých děl a kovářských prací. Večer jsme byli pozváni do kulturního domu, kde vystoupil starosta a pohovořil o dnešním dnu. Dostali jsme jídlo a pití a užili si zbytek večera.
Poslední den jsme se nasnídali, obhlédli kováře a jejich práci a šli jsme na výlet po celém okolí a po historických kovárnách. Bití hamrů nám vyrazilo dech, panovala dobrá nálada, stoupali jsme po lesní cestě podél potoku a po velkém kovovém mostě, bylo to jak z pohádky.
Mistr nás vzal do kovárny slavného Thomase Hochstadta, veselého člověka, který ačkoliv byl Rakušan, popovídal si s námi česky. Dostali jsme se až k nabídce na spolupráci s naší školou a možnou praxí jak s ním, tak s jinými mistry v Ybbsitz.
Poté jsme se vydali zpátky do města, a jelikož nám hodně vyhládlo, zamířili jsme do restaurace a díky stravenkám od pořadatelů jsme se dobře najedli a napili. Poté jsme už jen sledovali poslední kováře a pak jsme šli na vyhlášení.
Dostali jsme pozvánku na nadcházející jarní akci zvanou Ferracullum. Rozloučili jsme se a vyrazili jsme zpátky do školy. Kvůli špatnému počasí byla cesta náročná, ale to nám náladu nezkazilo.
Byla to nádherná akce, na níž bylo vidět, že je pořádána lidmi se srdcem na pravém místě. Možnost další spolupráce je nádherná příležitost, jak vyslat naše učně tím správným směrem a zase trochu zviditelnit naši školu.
Foto: Eliška Havránková
