Na podzim loňského roku dostala naše škola zajímavou nabídku. Projekt Planeta Země 3000 nabízel propojení přírodopisných, zeměpisných a historických poznatků zaměřených vždy na určitou část světa – v tomto případě na východní Afriku. Základem mělo být promítání filmu, který vychází z expedice do dané oblasti a je doplněný o další faktografii. Z webových stránek jsme se dozvěděli, že
- veškeré projekce probíhají formou multimediálních projekcí
- na tvorbě projektu spolupracuje více než třicet odborníků od vysokoškolských profesorů, středoškolských pedagogů a učitelů základních škol po profesionální fotografy, kameramany a filmové režiséry
- projekt Planeta Země 3000 není zaměřen pouze na zeměpis a přírodopis, ale komplexně se zaměřuje i na obory, jako je dějepis, základy společenských věd, mediální či estetická výchova a další obory
- projekce se zaměřují i na ekologické hledisko, ochranu přírody, zakládání národních parků a motivují žáky a studenty k ochraně celé planety Země
Zkrátka nabídka vypadala zajímavě, ohlasy také, proto jsem se rozhodli zapojit všechny gymnaziální třídy a zájemce z dalších oborů – těmi se stali výtvarníci, sociální obory a žáci uměleckořemeslných oborů z třetích ročníků.
Samotná akce proběhla v úterý 16. 2. 2016 v Havlíčkově Brodě. Jednotlivé třídy se tam přesunuly pod dohledem svých třídních učitelů, studenti ze spádové oblasti Havl. Brodu se dopravovali individuálně.
Film byl opravdu zajímavý, střídal záběry z expedice, kterou podnikl Adam Lelek (zakladatel projektu Planeta Země 3000, fotograf, dokumentární režisér, cestovatel a dobrodruh), s fotografiemi a animovanými schématy, byl navíc doprovázen velice působivou hudbou. Naživo promítání moderovali Kateřina Galbavá a Aleš Navrátil. Myslím, že nikdo neodcházel zklamán. Těžko říci, jestli žáky více zaujaly záběry lvů, nosorožců, hyen a dalších zástupců africké fauny nebo pohled do života místních obyvatel. Oživení v sále vyvolal pohled do africké školy a záběr na učitelku, která návrat žáků do třídy urychlovala poměrně dlouhým bičem – určitě každý si našel sekvenci, která ho něčím upoutala.
Po skončení společné části se jednotlivé třídy rozešly za svým individuálním programem. Žáci II. SV a I. G zvolili prohlídku historického centra města, prošli si náměstí s renesančními a barokními stavbami a gymnazisté zavítali i do parku.
Starší ročníky měly program delší a náročnější.
Žáci III. E oboru sociální činnost navštívili Charitu Havlíčkův Brod. Nejprve byli seznámeni s charakterem této organizace a se službami, které poskytuje. Pak následovala prohlídka azylového domu pro matky s dětmi. Zde mohou klienti získat přechodné zázemí až na dobu jednoho roku – jde především o matky s dětmi a těhotné ženy v nepříznivé situaci spojené se ztrátou bydlení. Služba zahrnuje poskytování ubytování, pomoc při zajištění stravy, pomoc při uplatňování práv a oprávněných zájmů, při obstarávání osobních záležitostí. Kapacita je 18 lůžek – 6 samostatných pokojů se sociálním zařízením. Prohlídkou tohoto zařízení si žáci promítli své teoretické znalosti do praxe.
Třídy II. G, III. G a III.V zavítaly do Muzea Vysočiny Havlíčkův Brod. Ač je muzeum malé, má co nabídnout. Část sbírek se nachází v tzv. Havlíčkově domě a je věnována životu tohoto novináře a politika, který zde pobýval i se svou rodinou. Na panelech se žáci mohli seznámit s jeho aktivitami, ve vitrínách potom s drobnostmi spojenými s ním i jeho blízkými. I další části studenty zaujaly. Dívky se zdržely zejména u znalostního kvízu na principu populárního televizního pořadu KURŇA CO TO JE. Ve dvou vitrínách se zacházelo 12 roztodivných předmětů z 19. století a bylo nutné uhádnout jejich účel, respektive vybrat tu správnou ze tří nabídnutých možností. Odpovědi typu „tankové hledí“ nebo „flash disk z 19. století“ se daly lehce vyloučit, ale leckdy vypukl spor: je ta velká mušle troubou na rozhánění mraků, nebo spíš přenosná polní toaleta? a ten divný dřevěný válec – bude to nouzový náboj z doby ekonomické krize, nebo vážně dámská intimní pomůcka z tehdejší doby? Je vidět, že tvůrcům odpovědí nechyběl smysl pro humor.
Třída IV. G a seminaristé z biologie ze III.G se po krátké polední pauze vydali do Výzkumného ústavu bramborářského, kde je očekával odborník nad jiné povolaný – RNDr. Jiří Ptáček, CSc. z oddělení genetických zdrojů. Seznámil studenty s historií bramborářství v našem kraji, se současnou situací v pěstování a šlechtění brambor v ČR i ve světě, s pracovní náplní jednotlivých oddělení VÚB i s oblastmi a metodami výzkumu. Vypravování doplnilo znalosti získané během hodin obecné biologie a genetiky a zároveň ukázalo, jak daleko je ještě mezi středoškolskou biologií a aplikovanou buněčnou biologií a genetikou ve výzkumné instituci. V závěru exkurze jsme si mohli prohlédnout i genetickou banku a nahlédli jsme i do skleníků. V této roční době sice slouží k předpěstování okrasných květin určených pro ozelenění ústavu, s nástupem jara zde však odstartuje další sezóna křížení rostlin.
Po splnění individuální části programu se účastníci akce vraceli po skupinkách nebo jednotlivě domů, obohacení o spoustu zážitků a dojmů.
