Ve čtvrtek ráno balíme v husté mlze mokré stany, sjíždíme ze sedla
Trešnjevik a míříme směrem k hlavnímu města Černé Hory Podgorica. Zde
dokupujeme zásoby chleba a směřujeme na asi 20 km vzdálený hraniční
přechod Hani i Hotit. Zde asi po hodince čekání jsme vpuštěni d této
zajímavé země.
Silnice z hranic na Skadar, náš cíl, je v rekonstrukci a tak je o zábavu
postaráno. Kličkujeme, v oblacích prachu se necháváme předjíždět zleva
i zprava, místy potkáváme stáda krav. Chvílemi se po pravé straně
objevuje i rozlehlé Skadarské jezero. Asi po třičtvrtěhodině
přijíždíme do Skadaru. Parkujeme v centru před Velkou mešitou a
vyrážíme poznávat kolorit města. Zajímavé uličky, tržiště se vším
možným, do toho mešity, rozpadlé domky i luxusní pěti hvězdičkové
hotely. Kluci, kteří se koupu ve vodotryscích v parku. Žebračky před
mešitami. Množství mercedesů na ulicích. Nejrozličnější obchody. Tak to
je Skadar.
Další místo, které zde hodláme navštívit je starobylá pevnost Rozafa,
která se tyčí nad soutokem řek Drina, Kira a Buna. Sloužila jako
strategické obranné místo proti Tureckým nájezdům a místy můžeme
dokonce nalézt zbytky nejstaršího illirského zdiva. Vstupné na pevnost
vychází v přepočtu z albánského leku asi 2 eura a rozhodně to stojí
za to. Také my pevnost důkladně procházíme, byť se teplota vzduchu
pohybuje kolem 40 stupňů Celsia. Kocháme se výhledem na město, Skadarské
jezero, roviny na jih směrem k Lëzhe a Albánské Alpy.
Bohužel čas nás tlačí a tak musíme pevnost opustit a vyrazit směrem
k druhému hraničnímu přechodu na severu země směrem do Černé hory –
Muriqan. Zde je naštěstí odbavení velmi rychlé a nás čeká poslední
část naší expedice.
Fotogalerie
Hustý provoz na silnici do Skadaru
V ulicích Skadaru
Jedna z mešit ve Skadaru
Žebračka na ulici
Prodej ryb ze Skadarského jezera
Open air toalety pod pevností Rozafa
Na nádvoří pevnosti Rozafa