Špaček obecný (Sturnus vulgaris)


Příroda v areálu > Ptáci > Špaček obecný


Web projektu

Web projektu

Špaček obecný je poslední dva roky milým a hlasitým obyvatelem našeho školního areálu. Poprvé se u nás uhnízdil na jaře 2016. Tehdy se totiž na javoru pod okny školní budovy objevila „chytrá budka“ ČZU Praha. Vstoupili jsme do projektu Ptáci online a budka se zabudovanou kamerou čekala na své první obyvatele. Sice ji nejdříve obsadil párek koňader, ale ty snahu o hnízdění vzdaly po dvoudenním nepřetržitém obléhání dvojicí strakapoudů velkých. Budka osiřela, ale jen do té doby, než ji objevili špačci obecní. Byla to nejspíš láska na první pohled – na 1. máje se špačci objevili u budky poprvé a už ji neopustili. Nám se tak naskytla možnost nahlížet do špaččí domácnosti. Během následujícího týdne špačci vynosili velkou část jemné koňadří podestýlky, nahradili ji svou oblíbenou vrstvičkou z větviček, hrubých listů a stébel, sameček tam hnízdečko samičce vyšperkoval několika květy hluchavky nachové a barevnými lístky javoru a bylo rozhodnuto. Přidali pár pírek a 8. května samička snesla první vajíčko.

Špačci jsou krásně zbarvení ptáci, kteří jako by do naší přírody ani moc nepatřili. (Ledeč nad Sázavou 25. 3. 2017)

Špačci jsou krásně zbarvení ptáci, kteří jako by do naší přírody ani moc nepatřili. (Ledeč nad Sázavou 25. 3. 2017)

Obě pohlaví špačků jsou si hodně podobná. Jsou o něco menší než kos – dosahují velikosti okolo dvaceti centimetrů, rozpětí křídel se pohybuje okolo 40 cm. Sameček ve svatebním šatu je kovově leskle černý s četnými pestrými skvrnkami. Samička je o něco matnější, zato o špetku kropenatější. „Nejvýraznější“ rozdíly najdeme na zobáku – samečkův zobáček je sytě žlutý a kořen jeho spodní části nabíhá do modra. Samička má zobáček jednobarevný a trošku tlumenější – okrově žlutý. Přesto rozlišení pohlaví dá zabrat i odborníkům. Na konci hnízdní sezóny jejich peří zmatní, bílé skvrnky vystoupí a zobák ztmavne.

Špačci jsou celkem nepřehlédnutelní, ale jistě i nepřeslechnutelní. Vyzpěvují vždy vsedě na vyvýšeném místě a při své produkci rozvírají křídla a různě se natřásají. (Světlá n. S.. 24. 4. 2017)

Špačci jsou celkem nepřehlédnutelní, ale jistě i nepřeslechnu­telní. Vyzpěvují vždy vsedě na vyvýšeném místě a při své produkci rozvírají křídla a různě se natřásají. (Světlá n. S.. 24. 4. 2017)

Špačci nejsou nápadní jen leklým peřím, velice nápadný je i jejich zpěv. Sameček své teritorium ohlašuje směsí různých vrzavých a skřípavých zvuků, proložených různými hvizdy a imitacemi dalších druhů ptáků. Své teritorium vyhlašuje vsedě na vyvýšeném místě a při zpěvu rozvírá křídla a různě se natřásá. Inu je to velká dřina. :-)

Zatímco v roce 2016 objevili špačci budku poměrně dlouho a začínali hnízdit relativně pozdě, v roce 2017 již šli najisto. Budku si přiletěli obsadit prakticky ihned po svém návratu ze zimoviště 3. 3. 2017. V následujících dnech ji často kontrolovali, v budce vyzpěvovali, sem tam něco přinesli s sebou a často v ní jeden z páru nocoval.

Komunikace mezi špačky v páru je velice pestrá a hlasitá. (Světlá n.S. 4. 3. 2047)

„Tahle dutina je moje! Samičko, přijď se podívat, je to paráda :-) “ (Světlá n.S. 4. 3. 2047)

Vmanévrovat do úzkého otvoru přinesenou větvičku byl pro samečka tvrdý oříšek, ale dal to! (Světlá n. S. 31. 3. 2017)

Vmanévrovat do úzkého otvoru přinesenou větvičku byl pro samečka tvrdý oříšek, ale dal to! (Světlá n. S. 31. 3. 2017)

Intenzivní stavbu hnízda spustili až na konci března. Hnízdo staví oba partneři a pokračují i v době, kdy už samička zahájí snůšku. Vajíčka v hnízdě přibývají v jednodenních intervalech. Když samička uzná – nejspíš podle počasí, dostupnosti potravy i své kondice, že je snůška kompletní, zasedne na vajíčka a zahájí jejich inkubaci. Snůška většinou čítá 4 – 6 modrozelených vajíček, při jejichž zahřívání se oba rodiče střídají. Podle chování našich špačků se zdá, že samička je v sezení vytrvalejší – sameček ji střídá jen na krátké „svačinkové“ chvilky a na noční zahřívání má samička výsadní monopol.

Ptáčat se rodiče dočkají po 11 – 14 dnech od dokončení snůšky a mají tak na další tři týdny o zábavu postaráno. Mláďata se neustále dožadují přísunu potravy, a tak čeká rodiče od brzkých ranních hodin do pozdního soumraku permanentní maraton. V prvních dnech přinesou potravu, a než se vrátí s další dávkou partner, zahřívají mláďata. Když dorazí druhý rodič se svačinkou, vystřídají se a zahřívá kolega. První dva týdny zůstává samička s mláďaty i přes noc a dále je zahřívá. Později, když už jsou mláďata větší a více opeřená, zůstávají v dutině sama a oba rodiče nocují venku.

15. 3. 2017 Špaček svou návštěvu budky spojil s donáškou hnízdního materiálu.
10. 4. 2017 Samička se chystá snést čtvrté vajíčko a dokončit tak snůšku.
18. 4. 2017 Již sedm dní rodiče inkubují vajíčka. Hnízdo opouští jen při střídání na krátkou chvíli..
21. 4. 2017 Před polednem se vyklubalo první ptáče.
30. 4. 2017 „Tak kde je ten oběd?“ Věčně otevřené zobáčky a hlasitý křik – to vnímali ze svých mláďat rodiče nejčastěji.
10. 5. 2017 Špaččata jsou již plně opeřená a začínají přemýšlet o tom, jaký svět se nalézá tam venku.
1. 6. 2016 Milí potomci, sváča se nese…

Dokonale opeřená ptáčata opouští budku po zhruba třech týdnech od vylíhnutí a dále jsou ještě odkázána na rodičovskou péči v korunách stromů. Zatímco na hnízdě je rodiče zpočátku krmí pouze živočišnou potravou, později se skladba potravy mění a špačci konzumují i různé plody – bobule, peckovice aj. Svá hnízdiště postupně opouštějí a přesouvají se do volné krajiny, s oblibou nocují ve velkých hejnech v rákosinách rybníků.

Rákosí plné špačků, kteří dorazili se soumrakem na žabí koncert. Rybníček u Kožlí 12. 5. 2017

V našich podmínkách hnízdí špačci většinou jen jednou, výjimečně dvakrát za sezónu. Úmrtnost mláďat je ve volné přírodě samozřejmě vysoká, průměrná délka života špačků se udává 2 – 3 roky. Nejvyšší známý věk u kroužkovaného ptáka byl 22 let a 11 měsíců [1].

*Houfující se špačci (Bojiště u Ledče n. S. 5. 10. 2016) *

S přicházejícím podzimem se špačci houfují, hřadují na elektrických vedeních a chystají se k odletu do svých zimovišť. Za letu je poznáme podle typické siluety s trojúhelníkovými křídly. Naši českou kotlinu opouštějí během září – října a putují do svých zimovišť v jižní Evropě a severní Africe.

**Mapka rozšíření špačka obecného**: **Tmavé barvy** – původní areál výskytu, **světlé barvy** – oblasti, kam byl člověkem zavlečen; žlutě oblast letního výskytu a hnízdění, zeleně celoroční výskyt, modře oblast zimovišť, „Zdroj a licence“((Sturnus vulgaris distribution map, Autor: MPF, Dostupné z: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sturnus_vulgaris_map.png [cit. 2017–08–21], CC BY-SA 3.0 Unported Generic https://creativecommons.org/licenses/by-sa/3.0/deed.cs))

Mapka rozšíření špačka obecného: Tmavé barvy – původní areál výskytu, světlé barvy – oblasti, kam byl člověkem zavlečen; žlutě oblast letního výskytu a hnízdění, zeleně celoroční výskyt, modře oblast zimovišť, Zdroj a licence

Špačky často nemají rádi sadaři a majitelé vinic, kterým při svém masivním výskytu mohou zčásti poničit úrodu. V ČR se to stává především na jihomoravských vinicích, kde je vinaři různým způsobem plaší, jedinou účinnou a trvalou ochranou je ale zakrytí porostů sítěmi. Ve Světlé u školy naštěstí vinice nemáme, a tak špačkům v našem areálu nic nehrozí. V roce 2017 jsme na jaře rozmístili další čtyři hnízdní budky a v jedné z nich se prakticky okamžitě ubytoval další špaččí pár. Naše V.I.P špaččí rodina tak má sousedy a my máme šanci, že bude v příštím roce okolo školy slyšet špaččí hvízdání a klapání ze všech stran. Jenže to si musíme do března počkat.

Hnízdění špačků ve V.I.P. budce č. 18 ČZU

areál Akademie Světlá n. S. v číslech

  2016 2017
první návštěva špačků v budce 1. května 3. března
začátek intenzivní stavby hnízda 1. května 28. března
1. vajíčko 8. května 7. dubna
počet vajec celkem 5 vajíček 4 vajíčka
začátek inkubace 12. května 10. dubna
líhnutí mláďat 23. – 24. května 21. dubna
vylétnutí mláďat 13. června 12. května
délka pobytu mláďat na hnízdě 22 dní 21 dní
počet mláďat. které úspěšně opustila budku 4 mláďata 3 mláďata

Citace

1. HUDEC, K. a kol.. Fauna ČR. Ptáci 3. Praha: Academia, 2005. ISBN 80–200–1113–7.

Odkazy a další zajímavé informace

Přiložené soubory

Nahrávka 1 - z budky Nahrávka 2 - budka Video - Nocoviště špačků Kožlí Video - Špaččí seřadiště Bojiště
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace