Čáp bílý (Ciconia ciconia)

Příroda v areálu > Ptáci > Čáp bílý

Leckdo možná zaváhá, proč se na stránkách, které jsou věnovány přírodě v areálu Akademie, věnujeme čápu bílému, když tento zástupce brodivých ptáků u nás nejspíš nikdy nepřistál. Prostory u nás jsou pro něj totiž poněkud stísněné – není velkým příznivcem kolmých startů a navíc by tu asi neměl vhodné podmínky pro lov potravy, tudíž – co by tu hledal. Občas ho však můžeme nad naší školou pozorovat při přeletech, nebo ho můžeme zastihnout na řece vedle školy, popřípadě na nedalekém jezu.

Čáp bílý při snídani na světelském jezu. 27. 5. 2016

Čapí idylka v Nové Vsi – 23. 7. 2015

Čápa bílého pozná nejspíš úplně každý. Pták, který disponuje bílým peřím s černými letkami na křídlech, dlouhýma štíhlýma červenýma nohama, dlouhým krkem a dlouhým silným červeným zobákem, je díky své výšce až 110 cm nápadným sezónním obyvatelem našeho kraje. Rozpětí jeho křídel činí úctyhodných 180 – 220 cm, a tak ani na nebi ho nelze přehlédnout. Pro středoevropany je symbolem přicházejícího jara, pro mnohé byl navíc i symbolem plodnosti. (Asi každý z nás v dětství chvilku mudroval nad tím, jak může děti nosit čáp.)

Na rozdíl od příbuzné volavky létá vždy s nataženým krkem (volavka ho má za letu esovitě prohnutý). I při chůzi, když ho pozorujete z dálky nebo při špatných světelných podmínkách, je možné tyto dva příbuzné rody odlišit. Zatímco volavka se při chůzi zlodějsky „krade“, elegantní čáp bílý si vykračuje „důstojně“.

Čápi bílí jsou tažní ptáci. Jejich návrat z afrických zimovišť je každoročně netrpělivě očekáván, protože jde o nepřehlédnutelnou známku přicházejícího jara. Je jedním z pěti druhů ptáků, u nichž je sledován postup migrace mezi kontinenty v rámci projektu Spring alive, jehož se žáci naší školy účastní. Proto máme poměrně přesnou představu, kdy se do našich končin vrací. V roce 2015 jsme prvního čápa zpozorovali ve Světlé nad Sázavou 23. dubna, ale na hnízdě v Leštině u Světlé ho naše studentka zastihla již 8. 4 a v Nové Vsi přistál 9. dubna. V roce 2016 dorazil první čáp 2. dubna do Nové Vsi, v Leštině byl poprvé pozorován o den později 3. dubna.

Čápi bílí dříve hnízdili na vysokých stromech, později se naučili fungovat blízko lidí a pro své hnízdění si nyní vybírají opuštěné lihovarské komíny, věže, střechy budov, nebo speciální hnízdní podložky připravené lidmi. Hnízdo staví z větví a jiného rostlinného materiálu. Nové hnízdo mívá výšku kolem 30 cm. Čápi jsou svému hnízdu věrní a tak během let přistavováním nabývá na objemu a může dosáhnout průměru přes 2 metry a výšky i 3 m. Někdy se dokonce může hnízdo stát díky své velikosti nestabilním a zřítit se.

Na hnízdiště se vrací první samci, začnou s úklidem a renovací hnízda a očekávají přílet samiček. Ty se k nim připojí o několik dní později. Společně úpravy hnízda dokončí a po gymnasticky náročném zásnubním tanci provázeném hlasitým klapáním zobáků proběhne páření. Někdy může být na hnízdě pořádně živo, když se do života páru plete někdo třetí. Samička snese 2 – 7 vajíček, která střídavě se samečkem více jak měsíc zahřívají. Inkubace probíhá hned od snesení prvního vejce, proto se i mláďata líhnou postupně. Různě stará mláďata si navzájem nekonkurují. Pokud je však nedostatek potravy, výjimečně se stane, že rodič sám nejmladší a tudíž nejslabší mládě zabije, aby posílil šance na přežití u ostatních mláďat.

Jeden z čapích rodičů při chvilce odpočinku – Nová Ves 23. 7. 2015

Jsem zpátky… – Nová Ves u Světlé 29. 4. 2015

Tak jaký bude letošní rok? – Nová Ves u Světlé 29. 4. 2015

Tento pár letos nezahnízdil. – Zboží 23. 7. 2015

Nová generace na hnízdě v Leštině u Světlé – 23. 7. 2015

Nejbližší čapí hnízdo můžeme pozorovat v Nové Vsi 3,5 km jihovýchodně od Světlé nad Sázavou. Tam v roce 2015 čapí rodiče odchovali 4 mláďata. Další aktivní hnízdo najdeme v Leštině u Světlé (10 km S). I tam byli čápi v roce 2015 úspěšní – odchovali 5 čápat. Obsazeno bylo nakonec i hnízdo ve Zboží (6,5 km SV). Sem však čápi dorazili až poměrně dlouho a hnízdění neproběhlo. Možná šlo o mladé ptáky, kteří ještě nedosáhli hnízdního věku 5 let. Sledovat dění i na jiných čapích hnízdech můžete zde, kde naleznete i aktuální informace z hnízdění na hnízdech v okolí Světlé v následujících letech.

Čápi jsou tzv. potravní oportunisté – tj. částečně se přizpůsobují potravní nabídce. Na jejich jídelníčku se objevují nejčastěji drobní savci – hlodavci, krtci, dále hmyz, žáby a žížaly. Méně často uloví plazy, výjimečně ryby nebo mláďata ptáků. Potravu sbírají nejraději na vlhkých loukách.

Mláďata se líhnou po 33 dnech a jejich krmení na hnízdě trvá další dva měsíce. Největším nebezpečím tohoto období jsou vytrvalé deště, chlad a samozřejmě nedostatek potravy. Všechny tyto potíže se sešly v roce 2013, kdy naprostá většina čapích mláďat v ČR uhynula.

Během července je pozorování mláďat nejsnadnější. Postávají na hnízdech, rozhlížejí se po okolí, často si protahují a protřepávají křídla, nadskakují a zkouší se nadnášet. Zanedlouho se již vznesou, rozletí po okolních loukách a je těžší je zastihnout. Mládě od dospělého čápa poznáme podle zobáku. Nejprve je celý tmavý, jak mládě dospívá, zobák se přebarvuje do červena, ale na špici zůstává tmavá skvrna.

Čapí idylka na hnízdě v Nové Vsi u Světlé 14. 6. 2016. Počasí se (i přes občasné prudké deště) chová poměrně rozumně, nebezpečně vysoké hnízdo odborníci z Chotěboře před příletem čápů včas snížili, a tak prozatím nic nekazí rodinnou pohodu v čapí rodině se čtyřmi mláďaty.

Čápi jsou prakticky němí. Jedinými zvukovými projevy je hlasité klapání zobáku, které používají hlavně při setkání partnerů na hnízdě, ale může se tak čáp ozvat i při jiných příležitostech.

Koncem srpna a začátkem září si většina našich čápů balí kufry a odlétá do afrických zimovišť. Nejprve odlétají mladí ptáci, migrační vlnu uzavírají nejzasloužilejší rodiče – ti čápi, kteří odchovali více jak tři mláďata. Nejspíš se musí po té letní dřině trošku vykrmit a odpočinout si, než se pustí na cestu. Při letu čápi využívají vzestupné vzdušné proudy, které umožňují plachtění. Proto se vyhýbají letu přes moře, kde tyto proudy nebývají.

Mapa migrace čápa bílého. Zdroj a licence

Do Afriky se tak přesouvají buď západní cestou přes Španělsko a Gibraltarskou úžinu, nebo východní cestou přes Turecko, kde moře přeletují nad Bosporskou úžinou a nad Suezským průplavem. Létají ve výšce 1 – 2,5 km rychlostí cca 45 km/h. Čápi okroužkovaní v Čechách byli odchyceni až v JAR. Cesta na zimoviště a zpět tak u nich dosahuje až 20 000 km.

Na této cestě je čeká spousta nástrah a nebezpečí. Přejme jim šťastnou cestu, držme palce ať svůj africký výlet přečkají bez nehod a těšme se, že se začátkem dubna opět nad naší školou objeví nezaměnitelná silueta jarního posla.

Spoustu dalších zajímavostí se o čápech můžete dočíst ve speciálním „čapím“ vydání časopisu České společnosti ornitologické Ptačí svět 1/2014. Obrázky ze shromaždišť a vyprávění o nástrahách, které na čápy při migraci čekají najdete v této reportáži. (Je v polštině s anglickými titulky.)

Fotografie v banneru: Jeden z čapích rodičů hnízdících v Leštině u Světlé, 7. 7. 2016

Odkazy a další informace

Přiložené soubory